... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Zámek Jaroměřice

27. května 2008 v 21:46 | Waity |  Maličkosti dělají dokonalosti, ale dokonalost není maličkost
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou je jedním z největších a nejvýznamnějších barokních komplexů v české republice a kolébkou české barokní hudby. Na místě dnešního zámku stávala kdysi středověká tvrz chráněná vodním opevněním. Prvními známými majiteli tohoto původně zeměpanského sídla byli Lichtenburkové. Za panství Meziříčtých z Lomnice došlo k přestavbě středověké tvrze na renesanční zámecké sídlo. Roku 1623 koupil Jaroměřice za výhodnou cenu sekretář císařské válečné rady Gerhard z Questenberka. Protože si nezvolil Jaroměřice za své sídlo, necítil potřebu jakkoli zasáhnout do stavebních dějin zámku ani města. Dal vybudovat pouze rozlehlou sýpku. Přestavbu zámku započal až v roce 1700 jeho vnuk hrabě Jan Adam Questenberk. Při svých cestách po západní Evropě, okouzlen barokní architekturou a kulturou, zřejmě pojal úmysl usadit se právě v Jaroměřicích a vybudovat ze svého trvalého sídla centrum barokního stylu života a kultury. Záhy ale rod Questenberků smrtí hraběte Jana Adama, vymřel. Za vlastnictví rodu Kouniců již nedošlo k vážnějším stavebním zásahům, pouze byly provedeny úpravy některých zámeckých interiérů.
Prohlídka zámku: Zámek má dnes dvě prohlídkové trasy, které se nacházejí v přízemí a v prvním patře. Především sál předků spolu s tanečním sálem a čínským salonkem dávají tušit, jak vypadal celý zámek těsně po dokončení. Vybavení ostatních pokojů a salonků bylo vytvořeno vesměs novodobou instalací v duchu barokního šlechtického sídla. V přízemí zámku stojí za zhlédnutí zejména salla terrena s přilehlými římskými lázněmi.
Sál předků: plochu stěn zdobí portréty představitelů nejvýznamnějšího rodu, kterému kdy Jaroměřice patřily - rodu Questenberků. Slávu barokních Jaroměřic připomíná freska v klenbě, která je dílem tří italských mistrů. Středu fresky dominuje alegorická postava Jaroměřic, vedle níž je zobrazen jelen, kterého podle pověstí ve zdejších lesích skolil kníže Jaromír a na tomto místě pak založil Jaroměřice. Téma plynutí času je použito v symbolickém zobrazení čtyř ročních období v rozích sálu. Jaro znázorňuje bůh Apollón s květy, léto bohyně Ceres se srpem a klasy, bohem podzimu je bůh vína Dionýsos a zimu představuje bůh Hefaistos, kovář, zahřívající se nad svými měchy.
Tři hudební salonky: zde zaujme návštěvníka především kolekce barokních hudebních nástrojů. Modrý salon: zde je umístěna zámecká obrazárna. Obrazy ze 17.-19.století jsou díly holandských, německých a francouzských malířů.
Jídelna: dochovala se na původním místě a s původním souborem unikátního nábytku z počátku 30.let 18.století potaženého zeleně zbarvenou kůží.
Taneční sál: prostupuje obě patra celého západního sídla. Západní křídlo se značně šikmo napojuje na hlavní trakt zámku. Tato neobvyklost vznikla v důsledku částečného převzetí půdorysu původního renesančního zámku při barokní přestavbě. Stěny a strop sálu pokrývá raně rokoková freska páskového ornamentu s motivy grotesek.
Čínský salonek: nejvýpravnější místností celého zámku. Podlaha je dekorativně vykládána různobarevnými dřevy, stěny jsou pokryty bohatými tapetami i zlacenými řezbami. Salonek je zařízen v orientálním duchu.
Salla terrena: nachází se v přízemí západního křídla. Tato prostora již navazovala na park a jejím posláním bylo skýtat panstvu útočiště právě při procházkách v zámeckém parku. Stěny a valená klenba jsou vyzdobeny malbou iluzivně napodobující pergolu porostlou popínavými rostlinami.
Římské lázně: přiléhají k prostoru sally terreny. Jejich součástí je dřevěný bazén zapuštěný do země, v němž se mohlo panstvo během letních měsíců osvěžit koupelí. Stěny lázně jsou upraveny různobarevnými omítkami, hrubě strukturovanými, vykládanými mušlemi a lávou. K dokonalosti iluze římských lázní přispívají portréty imaginárních římských císařů v oválných medailonech.
Zámecká zahrada: Kolem roku 1730 došlo k rozšíření řečiště na 22 metrů. Pomocí jezu byla zvednuta hladina řeky tak, že po jejím pravém břehu vznikl ostrov ve tvaru trojúhelníku se skosenými rohy, který se dodnes v základních rysech dochoval.
Na ostrově se dnes rozkládá anglický park s přírodním divadlem v jižním cípu. Celá zahrada zabírá plochu 10 hektarů.
Původně byla bohatě vyzdobena dvaceti sochami antických božstev. Dodnes se dochovalo jedenáct soch stojících v parku a čtyři náročně dekorované kamenné lavice z mušlového vápence.
Tento zámek můžu k návštěvě vřele doporučit :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | E-mail | 28. května 2008 v 3:00 | Reagovat

tož dobry, aji motto, a co nějaký salonní příběh o nevěrné paní nebo princezně ve věži nebo aspoň o strašidle, ta slečna na lavičce je současná majitelka a ten mladý muž je její nastávající, baron z Greenwaldu?

2 aggellia aggellia | Web | 28. května 2008 v 11:41 | Reagovat

Tam je krásně, byla jsem v Jaroměřicích, ale snad je to už 10 let, hezky jsi mi to připoměla :-).

3 waity waity | E-mail | Web | 29. května 2008 v 0:24 | Reagovat

Sáro, příště se polepším, vím, je to jen dějepis a nic zajímavýho k tomu. Hrady a zámky ale nekončí...

4 Sara Sara | E-mail | 29. května 2008 v 0:28 | Reagovat

paráda už se na to těším a nedej se, piš co chceš a jak chceš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama