... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Jááá letííím!!!

4. července 2008 v 22:50 | Waity |  Duše je neznámá krajina
Odjakživa se řídím pravidlem, že pokud mám možnost vyzkoušet něco nového, adrenalinového, nádherného a neuvěřitelného, pro někoho možná nebezpečného a riskantního, tuto možnost hned a s náramnou radostí využiju. A proto když jsem dostala nabídku od pilota Petra, jestli bych se nechtěla proletět malým letadýlkem poté, když se dověděl, že já ještě nikdy ničím neletěla, neváhala jsem ani vteřinu.

Ale abych nelhala, letěla jsem, kdysi dávno na Dětský den, když nás maminka vzala na letiště, kde se pro děti konaly vyhlídkové lety. Ale ten svůj let jsem si ani trošku neužila. Sedly jsme si se sestřičkou do letadla asi pro deset osob a už když jsme startovali, udělalo se nám špatně z hluku motorů (zapomněli nám bohužel dát sluchátka na uši). Z nádherného zážitku nebylo nic, jen jsem se modlila, aby vyhlídka nad městem byla co možná nejkratší a my se dostali zpět dolů do spásného ticha. Okýnkem jsem se tehdy raději ani nedívala.. a takhle nějak asi vypadalo:
Dost už vzpomínek. Dnes si létání budu užívat a nevadí mi ani, že jsem si musela trochu přivstat. Máme letět do Otrokovic a zpět. Ve vzduchu bychom tedy měli být dvacet minut tam a dvacet minut zpátky. Mám trošku obavy a tak si chystám do kapsy blinkací pytlík, do ruky láhev s vodou a teď ať se děje co se dít má...
Seznamuji se s krasavcem, ve kterém bych měla za malý okamžik vzlétnout:
Zlín Z-142 je československý dvoumístný celokovový dolnoplošník se sedadly vedle sebe, vztlakovými klapkami a tříkolovým podvozkem s příďovým kolem. Je určen pro základní a pokračovací letecký výcvik, pro výcvik letecké akrobacie, vleky kluzáků, sportovní a turistické létání. Je jedním z nerozšířenějších letadel v našich aeroklubech.
Letoun s imatrikulací OK-LNP je vybaven pro VFR lety (lety za viditelnosti země) ve dne i v noci a je způsobilý k provádění akrobatických letů. Letoun je vybaven základní avionikou včetně odpovídače sekundárního radaru umožňujícího lety v řízených vzdušných prostorech nejvyšší třídy a GPS Garmin GNC 250 XL. Letoun je certifikován v kategorii Normální, Cvičná a Akrobatická.
Petr připravuje moje pásy a já urychleně pořizuji první fotky. No co? Musím mít přeci památku ne? Co když je tohle naposledy, že? Upevňuje mi pásy kolem ramen a nohou tak pevně, že skoro přestávám dýchat. Ale odevzdaně sedím a s úsměvem čekám co se bude dít dál. Na uši dostávám sluchátka s mikrofonem, který mi pilot Petr posune až do pusy.
"Musíš ho mít přímo na rtech, jinak neuslyším, co říkáš. Připravena?"
"Ano", odpovídám.
"Bojíš se?"
"Trochu jo."
"V pořádku, já se bojím taky", s úsměvem zase on.
"Doufám, že teď už věříš, že opravdu poletíš."
Ano, pomyslím si, teď opravdu věřím, ještě ráno jsem malinko pochybovala. Co když přijde bouřka? Nebo se let zruší? Nebo kdovíco ještě by se mohlo stát...
Ve sluchátkách slyším, jak se Petr domlouvá s věží, je-li možný vzlet. Dostává zprávy o počasí a další informace důležité ke vzletu. Počasí nám přeje. Věž taktéž povoluje a my si narolujeme na dráhu. Otáčíme letadlo směr východní práh číslo dvacet osm a rozjíždíme se po dráze. Ve mně je maličká dušička, ale to už dosahujeme nejvyšší rychlosti a v tu chvíli se předek letadla zvedá a najednou letíme k nebi, ke slunci, k vesmíru, nebo ještě výš? a necháváme pod sebou letiště a město, všechno je odtud zvrchu tak malé a bezvýznamné...
Všemi smysly si užívám pocit nezávislosti a nevýslovného štěstí a na tváři mám jistě rozpačitý úsměv. Všechno zde nahoře je pro mě nové a neprobádané.
"Tady je nádherně", snažím se říci, ale mikrofon mám moc daleko, posouvám si ho tedy až do pusy a opakuji znovu. Už se slyším.
"To já přece vím", usměje se na mě Petr, "koukni, támhle je zámek Slavkov."
Opravdu. Nedávno jsem tam byla. Poznávám velikou upravenou zahradu s vysokými stromy a jsem nadšená, že ho nyní vidím z ptačí perspektivy. Za chvíli jsou pod námi jen samé hluboké lesy. Představuji si, že bychom do nich mohli spadnout a nikdo by nás už nikdy nenašel. Ale hned tu myšlenku zaháním a uklidňuji se pocitem, že pilot Petr už má hodně nalítáno a opravdu ani trochu nevypadá, že by ho život nebavil.
Pod námi se začíná objevovat řeka a most a za ním malé domky. Poznávám v nich Zlín a Baťovy cihlové domečky.
"Už jsme skoro tam. Vidíš tu malinkatou dráhu? To je letiště Otrokovice. Myslíš, že se na ni trefíme?" ptá se mě Petr. "Věřím ti", odvětím já a očima hypnotizuji ten malinkatý bod, kde bychom měli každou chvíli přistát.
Petr si zajišťuje povolení věže, dostává ho a rychle směřuje k cíli. Čekám náraz kol na tvrdou přistávací plochu, ale místo toho dosedáváme zcela měkkce.
"Tak co, líbilo se Ti to?" ptá se Petr když vypíná motor a rozepíná pásy.
"Nemám slov, bylo to prostě úžasné, děkuju ti!", odpovídám já, rozzářená a v tuto chvíli zcela šťastná.
Tohle letišťátko je docela malé, ale přesto tu objevuji několik letadel. Tohle je například velmi staré vojenské letadýlko U27...
A taky jedno rozmontované...
A tohle tu asi stojí už hodně dlouho. Chybí mu motory...
Tahle cessnička nás dopraví zpět:
Cessna 152 je dvoumístný jednomotorový celokovový hornoplošník s tříkolovým podvozkem s příďovým kolem. Letoun byl jeho konstruktéry speciálně vyvinut za účelem poskytování základního výcviku pilotů.
Obdobně jako typ Cessna 172 vyniká svými nadprůměrnými letovými vlastnostmi. Letoun s imatrikulací OK-GED je vybaven pro VFR lety (lety za viditelnosti země) a je vybaven základní avionikou včetně odpovídače sekundárního radaru umožňujícího lety v řízených vzdušných prostorech nejvyšší třídy a VORu (navigační zařízení). Využívané palivo je letecký benzín AVGAS 100 LL.

Je to už babička a jak řekl můj dnešní pilot, má nalítáno 20 000 hodin. Úctyhodné!!!
Nemám z toho zrovna nejlepší pocit, ale nasedám.
Znovu žádáme o povolení ke startu a vydáváme se zpět do mého rodného města.
Vzletová a přistávací dráha 2650x60 m, pojezdové dráhy šířka 18m.
Světelné a zabezpečovací zařízení:
  • Přiblížení VPD10 - jednoduchá přibližovací řada 420m, bílá přiblížení VPD 28 - přibližovací soustava CAT I. 900m a záblesková řada, bílá.
  • Postranní řady VPD 10/28 - zelená
  • Konce VPD 10/28 - červená, pojezdové dráhy - postranní řady, modrá sestupové soustavy PAPI 10/28.
Nadmořská výška: 237 m/777 ft
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | E-mail | 5. července 2008 v 11:08 | Reagovat

Krásné vyprávění, nádherné fotky naší malé Moravy i když některé ve mě vyvolávají vzpomínky na mé létání vlastní a na to, že celá tahle zeměkoule je z výšin tak maličká ať už to jsou quebeckské nebo moravské lesy. Každému přeju zahodit strach a podívat se na ni odtamtud z perspektivy ptačí. Pak už nikdy nemáte pocit, že nevyřešíte své problémy, vzpomenete si totiž jak jsme maličcí ve vesmíru.

2 aggellia aggellia | Web | 5. července 2008 v 13:07 | Reagovat

jéééééé, ty jsi letěla v tom malým letadýlku, to se hned tak každému nepoštěstí koukat se na přistávací plochou přímo zeshora :)!!!!! Paráda, krásná zkušenost a ještě lepší zážitek. :)

3 brabi brabi | E-mail | Web | 7. července 2008 v 9:21 | Reagovat

Já jsem poprve letěla skoro před 40 lety a do dneška z toho mám užasně krásný pocit a nikdy na to nezapomenu... :)) Ať můžeš brzy letět zase.

4 Radka Radka | 7. července 2008 v 14:21 | Reagovat

slečno (jak hezky to zní, že? Za pár dní už to nebude pravda... ;) ) reportérko, díky za zprostředkování letu. Paráda ! A z článku i fotek je, zdá se, dobře znát, že sis to užívala. :)

5 Sara Sara | E-mail | 17. července 2008 v 9:53 | Reagovat

A fakt ses tam nahoře nebála? Protože moje zkušenosti napovídají, čím výš, tím víc fotek, soustředit se na fotografování a na nic jiného nemyslet. Nebo jsi z druhu tvorů, kteří se bojí až potom?

6 waity waity | E-mail | Web | 19. července 2008 v 12:49 | Reagovat

Já jsem se bála jen předtím. Když jsme rolovali na dráhu a než jsme se odlepili od země. Pak už mě zajímalo jen to, co se dělo pode mnou a chtěla jsem si to co nejvíc užít..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama