... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Únorové rybářské toulky kolem "našeho"

1. března 2009 v 14:31 | Waity |  Malé ryby také ryby

Rybníky a řeky samozřejmě patří k rybám a rybářům, a tak jsme se s mým Nejmilejším - rybářem - museli zákonitě museli vydat na předjarní únorovou poobědovou nedělní obchůzku těch vod, které jsou nám nejblíže. Samozřejmě, že jsem svůj fotoaparátek nenechala doma, abych mohla vše zdokumentovat a následně podat zprávy.

Dokonce jsem zjistila, že nás čtou i někteří rybářští kamarádi. Tímto jim posílám PŘEDJARNÍ POZDRAV. Takhle to teď vypadá u nás, a jak je u Vás, chystáte se už na jaro???
Ubývá míst kam chodívala pro vodu starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní
Voda si na to vzpomíná voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd
A přiveďte k té vodě koníčka přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek
Voda je zarmoucená vdova voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská

(spojka mezi Horním a Dolním)

Voda je stále pokryta ledem, to ale nevadí, uprostřed rybníka je umístěno odvětrávání, aby ryby v něm měly stále čerstvý vzduch.
A nyní přicházíme k nedaleké řece a jejímu splavu. Právě z této řeky se využívá voda do sádek, manipulačních žlabů a komor zdejšího rybářství..





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | E-mail | 2. března 2009 v 8:47 | Reagovat

Voda je tak krásná, protože je živá, pořád někam běží i ta stojatá se hýbe, jako my lidé, nepostojí, žije.

Nejradši mám tu kde dohlédnu dna, ty moravské řeky s vyčnívajícími kameny, kde se brouzdáš hodiny se psem, rozrážíš nohama proud a zajdeš si kam tě napadne vodou, nebo se položíš k malému splavu na kameny, posloucháš jak zpívá, zvrchu pálí slunce, zespodu chladí proud a v dálce křičí děti a ptáci...

2 Waity Waity | Web | 2. března 2009 v 22:58 | Reagovat

Sara: Ano,pamatuji si takove reky ze sveho detstvi,nevim uz,ktere to byly (snad Sazava a Svratka)..brodily jsme s mamou chladnym proudem a hledaly krasne kaminky, byla spousta casu na spoustu her a slunce svitilo nekonecne dlouho..

3 Radka Radka | 4. března 2009 v 8:26 | Reagovat

krásné. Obrázky, hudba, atmosféra. Slunce nabírající sílu, hladivé paprsky na hladině. Síla, hlubina, zákoutí, lákavé tajemno, probouzející se jaro...Umíš koukat srdíčkem a umíš nám to i naservírovat na zlatém podnose. Děkuju :)

4 brabi brabi | Web | 4. března 2009 v 23:18 | Reagovat

Když na jaře napustím čistou vodu do zahradních jezírek, za dva, tři dny žasnu, kde se vzaly, tu se vzaly běhají po hladině vodoměrky, na každém jezírku párek. A za nějaký čásek je jich tam plno maličkých a taky velcí černí brouci si plavou vodou. No to mi řekněte, jak to našli a jak se sem dostali... Tolik života je v každé kaluži a krásy, že Waity?

5 SV SV | E-mail | 23. března 2009 v 10:15 | Reagovat

Krásne fotky, krásna známa báseň, dík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama