... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Víno v zrcadle času

29. března 2009 v 0:09 | Waity |  Lepší jeden prd než deset doktorů aneb o zdraví
Již od pradávna provází víno člověka na jeho životní pouti bez ohledu na náboženství, rasu a zeměpisný původ. Také u nás si víno našlo své příznivce a dalo základ krásnému tradičnímu řemeslu, které se stalo součástí kulturního dědictví naší země.
Kvalitní víno už dnes považujeme za přirozený doplněk životního stylu moderního člověka, a proto lze jen stěží uvěřit, že jeho historické kořeny sahají až někam do dob Keltů...

Počátky vinohradnictví jsou na našem území spojovány s působením římských legií na jihu Moravy. Spolehlivě lze však za základ domácího vinohradnictví a vinařství označit až vrcholné období Velkomoravské říše, tedy 9. a 10. století. Legenda praví, že když se knížeti Bořivojovi narodil kolem roku 892 syn Spytihněv, obdaroval jej moravský kníže Svatopluk sudem skvělého moravského vína. Manželka Bořivoje kněžna Ludmila jím byla údajně tak nadšená, že sama začala podporovat pěstování révy u nás.
Počátek pěstování révy vinné v Čechách je pak neodmyslitelně spojený s okolím Mělníka, kde Ludmila založila první mělnickou vinici.
Na této vinici se později její vnuk sv. Václav (označovaný za patrona českého vinohradnictví) učil tajům pěstování révy a výroby vína a vinici se proto také říkalo "Svatováclavská".
Podle jedné ze svatováclavských pověstí Václav sám vyráběl mešní víno pro náboženské obřady, a to od vysazení révy až po sklizeň hroznů a jejich šlapání vlastníma nohama.
Vliv církve
Na dalším rozvoji českého a moravského vinařství se velkou měrou podílela církev, zejména kláštery, které v hojné míře vysazovaly vinice a budovaly vinné sklepy. Víno se v té době vyrábělo především pro bohoslužebné účely.

První písemná zmínka o vinicích na Moravě pochází z roku 1101, kde se v zakládací listině benediktinského kláštera v Třebíči uvádí, že klášter byl obdarován několika vinicemi.

Rozvoj vinařství za Karla IV.
Skutečně zásadní rozvoj vinařství je spojován až s osobou Karla IV. Důležité bylo vydání královského mandátu, v němž nařizoval vysazování vinic na vhodných místech a zakladatele vinic osvobodil na dvanáct let od daní. Dále vydal i právo viničné, jež sloužilo k ochraně vinic a také ochraně před dovozem cizích vín.
Karel IV. dal kolem roku 1348 přivézt z burgundské obce Chambertin sazenice révy zalité v medu, aby při dlouhé přepravě nevyschly. Část sazenic věnoval občanům města Mělníku a ovlivnil tak zásadně vinařskou historii tohoto města. Současně z Burgundska dorazili i mistři vinaři, a ti pak učili naše obyvatelstvo správně révu pěstovat a vyrábět víno.
Období Jagellonců
V první polovině 15.století nastává první zásadnější krize v našem vinohradnictví. Během husitských válek dochází k celkovému úpadku státu a jeho vlivem také ke zničení mnoha vinic a utlumení obchodu s vínem. Za vlády Vladislava Jagellonského se však vinařství opět dále rozvíjí. Vladislav zavádí povinnou evidenci vinic v gruntovních knihách a také povinnou kontrolu jakosti vína formou degustace, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost vín. Toto nařízení bylo první svého druhu v Evropě!

Příchod habánů
V průběhu 16.století bylo na Moravě asi dvacet tisíc hektarů a v Čechách asi 3 500 hektarů plodných vinic. Do vývoje moravského vinařství zasáhli zásadním způsobem ve 2.pol.16.st. habáni čili novokřtěnci, kteří zakládali vinice, hloubili sklepy, zaváděli nové způsoby pěstování révy, nové odrůdy a u nás do té doby neznámé způsoby ošetřování vína.

Neúspěšná léta
Třicetiletá válka způsobila na našich vinicích nedozírné škody a velká část vinic na Moravě a v Čechách zpustla. Do pol.18.st. byly na Moravě vinice obnoveny, ale v Čechách se jejich počet snižoval, především z důvodu nezájmu měšťanů, kteří byli hlavními vlastníky vinic.
Za vlády císaře Josefa II. se zablýsklo na lepší časy. Koncem 19.století však přišla další z mnoha pohrom pro naše vinařství v podobě přemnožení mšice révokaz zavlečené k nám z Ameriky, která zničila prakticky všechny vinice u nás i v celé Evropě. Přestože byla ochrana proti révokazu vyřešena, nikdy se již nepodařilo obnovit plochy v původním rozsahu.
Těžké období pokračovalo v průběhu 20.století - počínaje dvěma světovými válkami až po dlouhé období komunistické diktatury. Plochy vinic se zmenšovaly, některé úplně zanikaly.
Socialistická průmyslová produkce vína zaplavila trh značně jednotvárným sortimentem, bez originality a různorodosti charakterů vín. Kdo tehdy udělal zajímavé, nevšední víno, nechal si je raději pro sebe.
Víno dnes
Dnes je situace naprosto odlišná. Dovoz levných vín ze zahraničí se po vstupu do EU výrazně zvýšil a motivuje domácí vinaře stále více k výrobě vysoce jakostních vín. Celá řada tradičních rodinných vinařství byla obnovena díky restituci vinic, mnohé nové firmy vznikají z nadšení vinařů zapálených pro věc.
V současné době se v České republice pěstují hrozny ve vinicích na rozloze téměř 18 400 ha, spotřeba vína na osobu a rok se pohybuje kolem 17 litrů.

Další články:
http://waity5.blog.cz/0810/viiinecko-bile
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 29. března 2009 v 0:24 | Reagovat

díky za zajímavý článek. Víno mám velmi ráda, jako napůl Moravačka mne naši od maličko chovali ke vřelému vztahu k tomuto nápoji. Jeho konzumaci si užívám, se skleničkou nemám problém sedět několik desítek minut až pár hodin a vychutnávat, převalovat na jazyku, zjišťovat, zda trpké zesládne, atd.

Líbilo se mi přečíst si stručně, přehledně, hezkým slohem, který navozuje takovou náladu, jako když člověk trochu připije a svět se houpe, o tomto nápoji.

2 Sara Sara | E-mail | 29. března 2009 v 15:57 | Reagovat

A neví se náhodou jak si Spytihněv počínal za života když jeho matka Ludmila vyžahla ten sud vína pravděpodobně v šestinedělí při kojení, tak by mě zajímalo zda to byl muž dobrý a bodrý či nahněvaný a furt spyti spitý po slovensky a staroslovansky, zpitý český no prostě vožralý???

3 Sara Sara | E-mail | 29. března 2009 v 16:01 | Reagovat

Ještě k vínu, 17l vína no to jsem možná vypila za 30let, ale ochutnala už v hodně zemích a moravský je nejlepší!!!

4 Waity Waity | E-mail | Web | 31. března 2009 v 10:16 | Reagovat

Sara: mno to tedy vopravdu nevím, můžeš si to najít na netu když budeš mít čas co byl Spytihněv zač. A pak písni jo?

Jo a moravský je fakt dobrý, ale takový francouzský víno nebo maďarský Tokaj - to taky není špatný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama