... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Židovský hřbitov v Pohořelicích

25. června 2009 v 12:17 | Waity
Jen jednou za rok se na dva dny otevírá brána židovského hřbitova v Pohořelicích u Brna pro případné zájemce o zhlédnutí. Stane se tak vždy v rámci pohořelických slavností v měsíci červnu.
I my jsme se zašli podívat, protože kolem něho chodíme často na vycházky a byli jsme zvědaví, co se za vysokou zdí skrývá.

Židovský hřbitov v Pohořelicích představuje jeden z mála hmotných dokladů dlouhých a pestrých dějin pohořelické židovské obce. Doba založení hřbitova není přesně známá, pravděpodobně k založení došlo po třicetileté válce. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2.pol. 17. století.
Na ploše o rozloze necelého hektaru se nachází přibližně jeden tisíc náhrobků různého stáří uspořádaných do řad, často jde o krásné ukázky kamenické práce barokní a klacisistní. Některé náhrobky z 18. a z první poloviny 19. století obsahují pozoruhodnou symboliku vztahující se ke jménu, rodu, zaměstnání nebo vlastnostem zemřelého, například: dva lvi, dva jeleni, pták na větvi, strom, květináč, mísa s hrozny, koruna, levitské nádoby a další, mnohdy v rozličných vzájemných kombinacích.
V přední části hřbitova stojí též jednoduché náhrobky haličských uprchlíků z let první světové války 1914-1918 a rovněž památníky židovských obětí první a druhé světové války z Pohořelic.
První Židé přišli do Pohořelic zřejmě z královských měst Brna a Znojma, odkud byli v roce 1454 vypuzeni. Písemně jsou doloženi k roku 1490, kdy už pravděpodobně existovala náboženská obec, znovu doložená od 1.pol.17.století Židům, živícím se tradičně zejména obchodem, bývala od středověku vymezena jen malá část města - ghetto.
Nárůstem počtu židovských obyvatel a domů se pak v Pohořelicích postupně vytvořil charakteristický vzhled čtvrti za kostelem, dodnes zvané "Židy", s úzkými uličkami a na sebe nalepenými domky.
V době největšího rozmachu v první polovině 19.století žilo ve 115 domech pohořelické židovské čtvrti téměř osm stovek Židů, tedy přibližně třetina všech obyvatel města.
Novorománská synagoga z roku 1854, duchovní centrum židovské obce, byla těžce poškozená za 2.světové války a následně zbořena.
(z textu Jaroslava Klenovského)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | 26. června 2009 v 7:10 | Reagovat

židovské hřbitovy mají své, (a teď mi sem ladí jen a jen slovenský výraz:) "čaro". Možná pro svou intiminitu, nezvyklé, kamenné náhrobky a pro mě určitě i proto, že vlastně o celém židovství vím žalostně málo.

2 Radka Radka | 26. června 2009 v 7:11 | Reagovat

hele, ta intimita se mi nějak protáhla..omlouvám se, chystám se k zubařce, tož jsem "troška nesvá" ;)

3 Sara Sara | E-mail | Web | 26. června 2009 v 20:37 | Reagovat

Krásná poetická místa,jen nevím, proč to stále na světě trvá, ten věčný boj proti židům, nechci zabředávat do nesmyslných náboženských pro mě nepochopitelných konfliktů, ale sympatizuji s nimi a opravdu nevím proč jsou dnešní židovské hřbitovy uzavřené a nepoužívané. Už je všechny vyvraždili? V Bystrci je taky jeden takový, úžasné vysoké a staré stromy, romantické rozkvetlé popínavé a trnité křoví zarůstá starobylé náhrobky mistrovské práce kameníků, nikdo už nezavítá s kytičkou se svíčkami, proč?  :-(

4 waity waity | E-mail | Web | 26. června 2009 v 21:39 | Reagovat

[3]: Židovské hřbitovy je zřejmě chránit před útoky vandalů, o kterých jsme tolikrát slyšeli, a tak jsou zavřené. To ale neznamená, že sem rádi nezavítáme a neskloníme se..

5 Radka Radka | 27. června 2009 v 8:40 | Reagovat

myslím, že židé prostě jen dopřávají svým zesnulým klid. Navštěvují je jen ti nejbližší, podle daných pravidel...Hroby a duše nejsou vysteveny nájezdům pokryteckých příbuzenských výprav, předhánějících se kýčovitými "dary" ve dnech státních svátků, nejsou terčem zlodějů kytek a věnců, nejsou mlčenlivými svědky lidské zloby či násilí, využívající pietní místa a jejich anonymitu...Nevadilo by mi op smrti spočinout na místech tichých a okleštěných vysokou zdí, aby moje neživé já mohlo vnímat zpěv přírody a matičky země. A lidičky živé, už k tomu mít opravdu nemusím..  ;-)

6 Bohdan Dlouhý Bohdan Dlouhý | Web | 27. června 2009 v 20:58 | Reagovat

Nevěděl jsem, že je v Pohořelicích židovský hřbitov, natož v Bystrci... Mám mezery a děkuji za jejich vyplnění.

Radko, napadá mne ještě jeden výraz: "genius loci".

Mám podivný zážitek z židenického židovského hřbitova. Když jsem jím procházel, tak na mne v jednom místě padla strašlivá tíseň. Bylo to jako balvan na zádech. Po pár metrech to zase zmizelo...

7 Sara Sara | E-mail | Web | 28. června 2009 v 0:01 | Reagovat

Bohdane, to byl ten strašlivý smutek, který provází židovské mámy už po staletí. Zpívá o tom Hana Hegerová.

8 Bohdan Dlouhý Bohdan Dlouhý | Web | 28. června 2009 v 17:58 | Reagovat

No jo. Ale copak jsem židovská máma? :)

9 waity waity | E-mail | Web | 28. června 2009 v 19:00 | Reagovat

Radko, a co vlastně znamená výraz "čaro"? Nikde jsem to nenašla.. 8-O

10 Radka Radka | 29. června 2009 v 7:14 | Reagovat

kouzlo,tajemno,tajuplno..Alespoň tak to znám z pohádek. Je to hezké slovo, ostatně slovenština je hodně malebná řeč :)

11 Helena, Brno Helena, Brno | E-mail | 12. ledna 2013 v 20:10 | Reagovat

Zdravím, Radko. Můžete prosím upřesnit, kde leží ten zrušený židovský hřbitov v Bystrci? Ráda bych si ho prohlédla, jak se k němu dostanu? (Třeba od nějaké zastávky MHD ...). Co je tam dneska, park nebo parčík? Díky za zprávu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama