... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Vítání občánků...

3. května 2010 v 23:33 | Waity |  Domov bez dětí je jako zvon bez srdce - Kulíškův a Copaťoučké sešitek
...v našem malém městečku bylo moc příjemné a milé.

Vítání občánků

Vítání občánků
Vítání občánků
Vítání občánků
Vítání občánků
Vítání občánků
Vítání občánků
Vítání občánků
Vítání občánků
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 celestina celestina | 4. května 2010 v 7:41 | Reagovat

Vítáme tě občánku :) Jsi čím dál krásnější. Všem vám to sluší, vypadá to, že atmosféra byla důstojná a milá. Fotka tatínkovská je nádherná. :-)

2 Sara Sara | 4. května 2010 v 11:16 | Reagovat

Fotky jsou kouzelné, ale to nedělají fotky tu mladou rodinku dělá ta láska, to štěstí veliké, světlounce zeleně oblékané klučisko, stále rozcuchané, očka jako by pátrala pořád po nějakém dobrodružství.To bude rošťačisko, to bude dvojka s tátou, pořád na cestách, pořád za nějakým úkolem chlapským, vážným a důležitým od brzičkého rána budou ti dva spolu něco podnikat. A maminka jim k tomu bude připravovat veliké svačiny a bude se šťastně usmívat co už všechno ti dva spravili, postavili, naplánovali a vykonali. Je to tak zvláštně krásná věc, které se pořád nemůžu nabažit, že ty děti co se v novém století narodili mají milující podnikavé táty. Maminky nejsou vysílené a přepracované trosky, ale krásně zamilované holky se šťastnýma očima, štíhlé a krásně oblečené co plánují výlety a dovolené a myslí se přitom hlavně na děti. :-D Jo, žádná báseň ze mě nevypadla, ale stejně by nedovedla popsat to štěstí co si sedlo a zůstalo.

3 Sara Sara | 4. května 2010 v 11:39 | Reagovat

Matýsku Kulíšku, ty jsi jedním slovem malé štěstíčko, taky jsi dostal do svého klučičího znaku zlatý čtyřlístek :-)
Tak já ti přeju do života čistou proudící světlounce zelenou vodu,  letící na bílých kamenech a přes tůňky s jemným pískem a mihnoucí se zamávání zlatého rybího ocasu, lesknoucího se ve vodní tříšti a lehký opar vznášející se na ledovou vodou v horkém letním odpoledni a tvoje bosé nožky ponořené po kotníčky a dychtivé oči číhající nad hladinou a tátův úsměv na druhé straně vody a mámin fotoaparát lesknoucí se ve vysoké trávě a křik jestřába v mracích a skalní masiv temnící oblohu proti slunci a písničku cvrčků z nedaleké pláně a pak plácnutí, ryby leknutí, rychlé mrsknutí, utekla, ale tvůj zrychlený dech a smích a ledové ruce a je čas si ohřát nožky a nasednout na kolo a vandrovat dál krajinou bez konce :-D

4 brabi brabi | 4. května 2010 v 21:44 | Reagovat

Myslím, že už bylo řečeno všechno důležité i hezké, můžu se jenom přidat :-)

5 Eva Motáková Eva Motáková | 10. května 2010 v 12:14 | Reagovat

Ahoj Matýsku, nás čeká vítání občánků u nás v Chodové Plané tuto sobotu :-) Už se moc těším :-D Pa Barunka

6 SV SV | E-mail | 28. května 2010 v 13:02 | Reagovat

No ste vy traja nádherníci nádherní! :-)

Sara to povedala úplne úžasne, tak môžem len súhlasiť.

7 SV SV | 28. května 2010 v 13:03 | Reagovat

"a mámin fotoaparát lesknoucí se ve vysoké trávě.........."

tak totok je vrcholne úžasné básnivé dielo! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama