... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Byl jsem na prázdninách a teď mám 8 měsíců a něco

1. září 2010 v 0:33 | Waity |  Domov bez dětí je jako zvon bez srdce - Kulíškův a Copaťoučké sešitek
Tak jsem doma z prázdnin a jsem zase o měsíc a půl starší.
moje první prázdniny
Zažil jsem svoje první léto.

Bylo krásně teploučko a maminka mě každý den ráno namazala krémem, prý aby moje kůžička byla ochráněná před sluníčkem. To mazání nemám moc rád, ale když mi u toho povídá nebo dá do ruky hračku, tak to vydržím a je to a můžeme jít ven. Moc tomu nerozumím. Lidi mají rádi sluníčko, ale pořád se před ním schovávají.
Tak nejdřív s námi jela Bubu na naši chatičku a byla tam se mnou a s mámou. Táta pracoval a tak jsme si my tři pořád povídali, leželi jsme na dečce a koupali se. Já v bazénku a máma s Bubu pod sprchou. Moc se mi líbilo, jak u toho ječely a několikrát vošplouchly i tátu. Akorát mě pak asi štípnul mravenec, protože jsem měl veliký flek na nožičce a moc mě to pálilo a svědilo. Dvě noci se kvůli tomu máma nevyspala a pořád mi to mazala nějakým léčivým krémem.
moje první prázdninyPak jsem byl na návštěvě u prababičky a pradědy. Povídali si se mnou a děda mi dokonce zahrál. Moc jsem ho poslouchal a on byl potěšený. Vůbec mám rád hudbu, protože když mi máma hraje na flétnu, tak to ji taky pozoruju a usmívám se u toho.
u prababi a pradědy
Taky jsme jezdili místo k Bubu na babince k tetě Tepi a strejdovi Čarodějovi, protože mají doma bazének plný vody ještě větší než naše vana. V něm jsme mohli s bratránkem a sestřeničkou krásně lumpačit. Tam jsem poznal, jaké to je sedět v plavacím kolečku a krásně šplouchat nožičkama. Taky nám teta nafoukla takovej malinkej, kde jsme si mohli všichni hrát. Já ještě nesedím, tak tam byla se mnou máma a držela mě. Potom jsme všichni skákali na trampolíně, teda já vlastně s mámou. A taky mně na trampolíně máma dávala mlíčko. Během léta mě potom ještě kojinkovala na různých místech. Třeba na parníku, v lese na pařezu, na hradě, nebo přímo ve větrnném mlýně. Prostě když jsem si vzpomněl, že mám zrovna žízeň . Už se bratránka nebojím, když za mnou přijde a chce na mě sahat. Já na něho šahám taky a mám ho už rád. A taky sestřeničku mám rád. Vždycky se na mě směje a hladí mě a já ji pozoruju, jak je pěkná.
Moje druhá prababička slavila narozeniny a přišla jí popřát celá naše velká rodina. Tak jsem jí dal taky pusu. Měla ze mě velikánskou radost. Máma říkala, že tahle prababička má spoustu pravnoučat, prý jsem desátý v řadě a teď se narodila jedenáctá holčička. Pak se slavilo až do noci a já jsem tam usnul v kočárku. Byla docela zima, tak mě zababušili do deky a chodili mě pořád kontrolovat, jestli jsem spokojenej. A taky že jo. V noci jsem se potom vzbudil, maminka mi dala nabumbat a jeli jsme honem spinkat domů.
Narozeniny mojí prababičky
Výlet parníkem se taky vydařil. Dělal jsem veliké jůjůjů na vodičku, táta mi šeptal něco o rybách, které prý v ní jsou a pak jsem dostal zase hlad, tak šla máma s tetou do podpalubí a s bratránkem jsme dostali mlíčko. Pak mě všichni vzali na můj první hrad v životě.
výlet parníkem
výlet parníkem
Taky táta stihl zařídit, abych se mohl koupat ve vaně. Maminka nejdřív nebyla nadšená, že to předělávání koupelny bude stát moc peněz a tak, ale teď se v ní válí skoro každý večer když mě dá spinkat. Je to krása! Ze začátku jsem se té velké vany trochu bál, ale máma mi do ní dala hračky a já si zvyknul, že je kolem mě víc vodičky a víc místa ke kopání. Tak teď dělám "plác" a vodička je všude. A táta je šťastnej, že už po mně nemusí vytírat celou kuchyň.
hraju si rád
Taky praprateta Brabi nás několikrát zvala na zahrádku. Tak jsem tam s mámou přijel. Hned jsem si ji oblíbil. Dělala se mnou blbosti. Zrovna tam byla teta Míša a strýc Bernardo s mým bratránkem. Já už je trošku znám, ale dlouho jsme se neviděli a tak jsme si na sebe museli prvně zvyknout. Bratránek Andrýsek není o moc větší než já, ale už je hrozně moc šikovnej. Ale já taky budu. Všechno jsem totiž od něho odkoukal a teď budu pilně cvičit. Taky jsem tam poznal tetu Celestinu a jednoho kluka. Ten už je velkej, dokonce už prý půjde do školy. Prej mají doma ještě dva kluky a s těma se uvidím někdy příště. Jsem rád, že jsem je všecky poznal. Mrkal jsem na ně, vykřikoval jsem, trhal všem ty věci co měli na krku a oni mi něco povídali. Bylo tam hezky.
S praprapratetičkou
Když byla koupelna hotová, řekl táta, že pojedeme na dovolenou. A to bylo moc prima rozhodnutí. Táta mě tam často nosil na sobě. To jsem byl rád. Do teď mě nosívala jenom máma. Ale u táty to bylo ještě lepší, protože jsme chodili na zajímavý místa. Byl jsem totiž každý den v lesíčku, sbíral jsem hříbky, mohl jsem pozorovat každý den zajímavé lidi. Nějaké tety, co mě rády chovinkaly a nějaké strejdy co s nima byla sranda. Hráli třeba pořád s míčkem a pálkama na takovém dlouhém stole. To jsem si mohl hlavičku ukroutit, abych ten míček pořád viděl! Nebo si vždycky večer sedli ke dlouhému stolu u ohně a povídali si. To jsem už spinkal. Akorát jednou mě máma donesla za nima. Byla už tma a já se vzbudil sám v cizím pokoji. Tak jsem hodně plakal a nedal se utišit. Až když mě přinesla ven a všichni na mě mluvili, tak jsem byl najednou hodný. A za chvilku už se mi zase zavíraly očka.
moje první prázdniny
A byli jsme na různých hradech a v různých městečkách.
moje první prázdniny
moje první prázdniny
Taky jsem na tátovi vylezl až do hlavy tohohle dřevěného koně. Byl odtud krásný rozhled na hrad Bouzov. Tam jsme taky byli. Prý se tam točila pohádka O létajícím ševci. A jak jinak, zase jsem tam na nádvoří dostal žízeň.
moje první prázdniny
Jednou mi máma v rychlosti zapomněla vzít čepičku..
moje první prázdniny
Tady mi táta zkoušel helmičku jedné mojí větší kamarádky. Už se prý nemůžou s mámou dočkat, až příští jaro všichni společně vyrazíme na kolečka.
moje první prázdniny
A nakonec jsme byli na obědě u tety Tepi a potkal jsem se tam se všema miminkama z naší rodiny. Jsme teď čtyři kamarádi. Teda tři kamarádi a jedna kamarádka.

Dělám velké pokroky.
Tak třeba už piju z hrníčku. Máma mi pořád zkoušela dávat a kupovala různé dudlíky, ale já jsem je nechtěl. Zato hrníček mi šel hned. Akorát jsem vždycky celej pobryndanej a někdy piju tak dychtivě, že pak trošku kašlu.
Taky se stavím na kolínka a péruju. Plazím se už s přehledem a když jsem na posteli, tak na mě máma často volá: "pozor, díra". Tak se učím, že z postele se dá slézt pěkně a né spadnout. Teď už při plazení tolik nepadám, jako ze začátku. Občas se ještě neudržím a ztratím rovnováhu. Zvlášť když si potřebuju něco podat a přitáhnu se ručkama někam vysoko.
Za hračkou se doplazím všude a překonávám i překážky. Třeba když mi máma leží v cestě a tak. Jinak už jsem prozkoumal všechny místa, kam mě dřív jenom nosili. Když si máma ráno čistí zuby, přijdu si klidně za ní. A už jsem objevil špížku. Tam jsou samý zajímavý věci, hlavně tam nahoře. Budu muset přijít na to, jak se k nim dostat.
Nedávno jsem si začal sedat. Musím se držet ručičkama o zem, jednu nožku si pokrčím a druhou mám nataženou.
Máma s tátou snížili postýlku, už jsem si v ní klekal a hlavičkou koukal přes okraj. Byla to děsná legranda. Teď se mi rodičové smějí, že v postýlce vypadám jako zavřenej za mřížema. Někdy na ně dělám smutné oči. Ale většinou jsem veselej, když je vidím a hned začnu hlasitě povídat, aby o mně věděli.
Když mě máma dá ráno k sobě do postele, musí si už dávat pozor abych nespadl. Já ji tahám za vlasy, za nos, za uši, pak ji přelízám a chtěl bych dolů za hračkama. Tak mi nějaké podá a zase chvilku spí a já si hraju a nechám ji.
Při hraní se posadím, jednou rukou se přidržuju třeba mámy nebo něčeho a druhou ručkou si všechno podávám, hážu, ocucávám.

Co už povídám:
Grrrrr - naučil jsem se na prázdninách a teď to dělám pořád.
Naučil jsem se první slabiky - ba-ba-ba-ba-ba, ma-ma-ma-ma-ma

Už něčemu rozumím:
Když řekne máma "bác", bouchnu. Rád dělám ručičkama rámus.
Máme věšáček, kde má máma pověšené moje ručníčky. Je na něm šneček a já po něm pokaždé vztahuju ručky. Už jsem se naučil, kde je šneček. Když se máma zeptá: "kde je šneček?" tak se kouknu tím směrem.
Na "ham" otvírám pusinku a pěkně papám.
Když mě máma zdraví "ahoj", tak se mi někdy chce a ukážu taky ahoj nataženou ručkou.

Taky už papám:
Třikrát denně už dostávám papání lžičkou. Ráno papám ovoce, v poledne zeleninku s přílohou, třeba s brambůrkou nebo rýží a večer kaši s ovocem. Tu mám nejradši a otvírám na ni krásně pusinku. Jinak mi moc chutnají křupky, nejlepší jsou kukuřičné a taky mám rád vodu. Čaj nee, vodičku mám raději, tu úplně hltám když mám žízeň.
No, já už jdu spinkat se svojí žabkou. Zavírají se mi už očička. Ale nejdřív si udělám v postýlce pořádek. Tak!
spinkám s hračkama
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | 1. září 2010 v 8:30 | Reagovat

Téda to je krásné povídání Matýsku. No já jsem si také všimla, že místo plakání a bání se raději směješ a zapojuješ do hry a tančíš s námi a ryčné hudby se už nebojíš ani hlasitého smíchu. Říká se, že ti nejmenší v rodině jsou nejšikovnější a nejrychleji začnou lozit po kolínkách, chodit po nožičkách, mluvit a všemu rozumět. Víš proč? Protože nejlepší učitelé jsou děti. Kam se hrabou mámy a tátové, jak správně mrňouskovi ukázat jak na kolínka, jak rychle chytnout hračku a nepustit, jak se rychle napapat když už ostatní si zase hrají, jak si o něco říct, aby to všichni pochopili. Je to hra a přitom je to učení, tím jak se koukáš. A najednou umíš nebo se moc snažíš umět to, co umí tvoji malí starší přátelé. Mě se letošní léto zdálo, že jsi se jim naprosto vyrovnal. Tak přeji do dalšího učení mnoho mladých klučičích sil :-D  ;-)  :-P A blahopřát k 8.měsíci se už nevyplatí, protože za pár dní bude 9., ale co tvoje máma s tátou si pořádně užijí přípravy na letošní zimu. A budou tedy dělat divy aby byla, no protože, však to uvidíš co se děje v takové zimě. Kdy se líhnout ptáčátka několik dní před vánocemi :-D

2 Radka Radka | 6. září 2010 v 8:42 | Reagovat

Matýsku ty jsi ale vyrostl. Tvoje prázdninové vyprávění je krásné. Je vidět, že dáváš dobře pozor co se všechno kolem děje a nic podstatného ti neuniká. Pozdravuj od nás maminku i tatínka a hned jak se rozběhneš po kolínkách, tak se zase vyfoť a napiš, co zajímavého jsi u vás doma našel na zkoumání, oddělávání, vrtání a tak podobně. :-) Budeme se moc těšit. :-)

3 brabi brabi | Web | 7. září 2010 v 20:44 | Reagovat

Matýsku, ty jsi už šikulka! Je to rozdíl mezi tím malým uzlíčkem z prvních fotek a tento klučíček plný temperamentu a zvědavosti. Je to dobře, jen se uč, ať si toho života užiješ co nejvíc, na světě je totiž hezky, víš? ;-)

4 Misa Misa | 10. září 2010 v 14:45 | Reagovat

heled, Matysku, ty jsi takovej bajecnej malej kloucek, co ikdyz je malinkej, tak toho spoustu zvladnes. Zadny vykuleny miminko, kdeeepak, ty uz proste hodne veci znas. Uz asi i tusis, po lete, ze s tema tvyma rodicma se proste nudit nebudes, vid? Vzdyt uz se na tebe chystaji, co budes delat za rok a to je dobre, pekne si jich uzij a vycvic si je k obrazu svemu. Byla s tebou u Tepi sranda, uz se na tebe moc tesime, jiste uz budes nejlepsi lezec pod sluncem a treba uz budes i chodit. To pak budete delat s klukama zavody, kdo driv a co driv rozmontovat, jo? ;-)
tak posilame ti pusinku na celicko
cechospanelaci

5 SV SV | 13. září 2010 v 9:14 | Reagovat

"pekne si jich uzij a vycvic si je k obrazu svemu" hehe, tak to je skvelá rada, Kulíšku ;-) Ale pozerám, že tovji rodičové sú už docela vhodne vycvičení ;-) Taťko má bezvááádné chodící botky a mamka chápe, že najzdravšie kojinkanie je v lese ;-)

6 SV SV | 13. září 2010 v 9:15 | Reagovat

fotka č.2 je absolútne úžasná! :-)

7 SV SV | 13. září 2010 v 9:17 | Reagovat

vy máte kúzelnú prababičku a pradědu! doma na stene im rastú liečivé bylinky! 8 - ) fotka č.3

8 Sara Sara | 13. září 2010 v 11:04 | Reagovat

[7]: My jsme taková bláznivá rodina co pořád někde něco maluje, hlavně tedy po zdech. Jednou, to jsem byla tak desetiletá, si moje máma domluvila jakéhosi zedníka, a ten k nám přišel, s kolečkem malty a postavil nám to do obýváku. Máma si vzala kuchyňské náčiní a rubínovou barvu, tu omítku obarvila, pak ji naplácala lžicí na zeď, natlačila do ní kamínky a háčky na vedení popínavých rostlinek :-D měli jsme nejkrásnější zeď na světě O_O

9 SV SV | 14. září 2010 v 9:17 | Reagovat

8: Kulíšku, o tom nepochybujem :-)

10 waity waity | E-mail | Web | 14. září 2010 v 10:02 | Reagovat

[5]: Ahoj SV, táta si ty boty zamiloval, tak je nosí skoro pořád. A rodiče si vycvičuju, trošku se brání a myslí si, že mě vychovávají, ale já to zvládnu, uvidíš :-D

11 waity waity | E-mail | Web | 14. září 2010 v 10:05 | Reagovat

[1]: To jo, hlavně máma se už moc těší na letošní Vánoce, táta prý bude pořád pracovat, ale na Vánoce už prý budeme všichni konečně spolu jako rodina a poprvé Štědrý den slavit u nás doma, tak to jsem zvědavý.

12 waity waity | E-mail | Web | 14. září 2010 v 10:07 | Reagovat

Míšo, Brabi, Radko, děkuju za Vaše psaníčka. Už se těším, až Vás zase uvidím, jste všichni moc prima ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama