... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

13 měsíců

2. února 2011 v 23:05 | Waity |  Domov bez dětí je jako zvon bez srdce - Kulíškův a Copaťoučké sešitek
Ahoj všichni moji milí. Tak jsem zase tady. Mezi tím, co jsem tu nebyl, tak jsem se z kojenečka proměnil na batolátko. No hele..
leden2010
A takhle vypadá můj běžný den, teda pokud s mámou někam nejedeme:

Vzbudíme se asi tak v 8 hodin. Teda já dřív, ale nechám maminku ještě odpočnout, slezu si od ní z postýlky  dolů k hračkám a sám  si hraju. Když už je mi smutno, tak jí jdu říct, aby vstala a ukázala mi venku havrany a auta a pejsky.  Pak spolu stojíme u okna a chvilku pozorujeme. To mě moc baví. Když jde někdo kolem, vždycky volám "táta táta". Potom si spolu jdeme vyčistit zubálky. Já už jich mám totiž šest! Rostou teď hrozně rychle, jeden za druhým. No vlastně pořád. Maminka mě převlíkne z pyžamka jde mi uvařit snídani a čajík. Ten mám hrozně rád a naučil jsem se ho bumbat z hrníčku.
leden2010
Papám okolo 9 hodiny a to většinou kaši s ovocem. Každý den mám jinou, abych to měl pestré. Ovesnou, kukuřičnou, pohankovou nebo rýžovou, s banánem, s černým rybízem nebo s jablíčkem, se švestkou nebo jiným ovocem.
Leden2010
Máma pak dopoledne vaří nebo něco uklízí a  já si hraju nebo lozím  kolem. Někdy si hrajeme spolu když má máma čas. Taky  jí pomáhám v kuchyni. Dostanu několik věcí na zem a zkoumám, už dokážu leccos otevřít, třeba šuplík, ale to máma není moc ráda. Už jsem si tam skřípnul prstík. Lezu všude kam se dá. A proto mám nejradši,  když mě vezme do náruče a dělá všechno se mnou, abych na to pěkně viděl. Na všechno pak ukazuju a komentuju to. Jsem hrozně upovídanej. Nejradši bych už uměl všechno říct. Zatím umím pár slov a používám je pořád a rád. Některá slova ještě maminka nevyluštila co znamenají. Například ábm. Myslí si, že to může být ano. No, já sám nevím, používám to dost často.
leden2010
V 11:30 teď obědvám. Většinou si dám nějakou hustou polívečku, třeba s krůtím, králičím nebo holubím masem a zeleninou, nebo jenom se zeleninou. V polívečce plavou i různé přílohy, třeba rýže, jáhly, pohanka nebo quinoa. Máma to různě střídá a obměňuje. Někdy dostanu pro změnu  třeba červenou čočku se zeleninou.
Ve 12 hodin  chodím spinkat. Teď už spinkám třeba i dvě hodiny, po plavání až tři. Máma si může aspoň odpočinout, nebo dodělat, co nestihla se mnou.
Leden2010
Pak jdeme ven. Venku už nespinkám, ale koukám se kolem sebe a zdravím všechny pejsky (ba-ba), havrany (brááá) a koukám na auta (brrr) a domy a stromy a lidi. 
Leden2010
Vrátíme se domů a já si kolem 15 hod dám něco malého ke svačince. Mám rád bílý jogurt, Lipánek, někdy ovoce.  
Pak už přijede domů z práce táta. Když se táta nají, hrajeme si spolu a máma si chvilku odpočine. Někdy usne jako špalek a já ji chodím kontrolovat. Táta mi říká, abych ji nechal být, ale já si nemůžu pomoct.  Tak někdy ve 4 hodiny  si dám odpolední svačinku, ale většinou chci raději mlíčko od mámy. Stejně je za chvilku večeře v 6 nebo v 7 hodin. To mám většinou něco slaného (zeleninu s Lučinou, čerstvým sýrem nebo kozím sýrem,  brambory s máslem a sýrem, avokádo s bramborou a sýrem) někdy mi máma uvaří kaši nebo puding z rýžového mléka s javorovým sirupem a ovocem. Jak ji to napadne.
Někdy u jídla hrozně lumpačím a maminka se pak zlobí. Tak například hrozně rád máchám rukama a někdy se mi povede vyrazit mámě lžičku a papání je všude. U jídla se na mě teď kouká medvídek Taita. Krmíme se spolu. Taky někdy krmím mámu. Natahuju k ní ručičky od jídla a chci, aby si ode mě vzala. Tak se potom krmíme spolu vzájemně.  Já vím, snaží se mi vařit dobrůtky, abych rostl a já to pak někdy nechci, tak ji to mrzí. Když se pěkně napapám, tak je pak celá šťastná. 

Po večeři se jdu s tátou koupat. Jsme spolu ve vaně, cákáme a hrajeme si s kačenkou, balonkem nebo mě táta polívá konvičkou. Někdy se mnou zkouší trošku plavat na zádech. Nemáme tam moc místa a tak si většinou stoupnu a vyhazuju balonek z vany nebo se snažím na něco dosáhnout.
Já totiž chodím zase na plavání. Je to tam moc prima. Už jsem se začal potápět. Umím už zadržet dech. Maminka s tetou řeknou: "Maty - ááá šup" a já zadržím dech a vůbec si neloknu..
leden2010
Leden2010
leden2010
Po koupání si mě vezme máma, vysuší mě, natře a  pustíme si k tomu nějakou uklidňující hudbu. Převleče mě do pyžamka a ukazujeme si v mojí oblíbené knížce obrázky. Já ke všemu něco řeknu a máma mě učí poznávat nové a nové věci.  Pak si ještě chvilku hrajeme nebo se válíme ve velké posteli a smějeme se. Na Večerníčka se ještě nedívám. Většinou u něj vydržím tak minutu a už zase pospíchám za něčím zajímavým. Někdy před 8 hodinou dám tátovi pusu a udělám ahoj, máma mi zazpívá, dá mi nabumbat mlíčko a jde pryč. Já si ještě chvilku povídám, ale většinou brzy usnu.
Leden2010
Několikrát mě teď táta v noci hlídal. To proto, abych byl zvyklý, až půjdou s mámou na ples, že máma v noci není. Bude mě hlídat Bubu. No, trošku jsem se divil, kam to máma zmizela, trošku jsem i plakal, mlíčko z flašky jsem nechtěl a za chvilku jsem usnul.  Bez mlíčka jsem vydržel až do pěti do rána a najednou tam máma vedle mě zavoněla. Slastně jsem se nabumbal a byl jsem rád, že mě neopustila.
Ještě Vám napíšu, co všechno už umím. Tak třeba vezmu do každé ruky balonek a hodím je směrem k mámě nebo tátovi. Mám docela trefu. Lozím na křeslo, umím vylézt a slézt schody u tety Tepi, umím si už vylézt na velkou rodičovskou postel a taky z ní slézt kdy se mi zachce. Jednou máma viděla, jak lezu přes čelo té postele. Prostě se chytnu ručkama a vytáhnu se. Máma už mě nehlídá, protože spadnu málokdy. Většinou proto, že někde dělám blbosti a lezu kam se nemá.  Někdy vlezu třeba dovnitř stolu a plazím se tam jako voják.
Taky ukazuju, jak jsem veliký, jak zlobím, ahoj ahoj, jak se mám, ukážu kde mám ouška, pusinku, ručky, nožky, bříško a konečně jsem začal dělat paci paci.
V knížce mámě ukazuju zvířátka, která už znám a umím pojmenovat. Když náhodou neumím a líbí se mi to, jenom ukážu, řeknu "de" a máma řekne, co to je.
Vozím auta a trochu tahám hračky za provázek. Dostal jsem takovou knížku s klavírkem co hraje písničky. U ní si trošku zpívám a hýbu se do rytmu.
Umím postavit věž z několika kostek a taky už trošku skládám dřevěný vláček. Když někde uvidím svoji oblíbenou hračku, hned ji chci, ať je kdekoliv. Máma přede mnou třeba schovává jednu knížku. Má strach, abych ji neroztrhal. Jenže jak ji uvidím, moc ji chci. A pak si v ní moc rád listuju. Tak už ji musela trošku zalepit. Mám ji prostě hrozně rád!

Povídám některá nová slova. Říkám třeba: 
ne (ne-ne) a kývám u toho hlavičkou 
osel (a-a-a)
koník (aua)
koza (mééé)
husa a kačena (da-da)
sova (hůůůů)
lev (uááá)
žába (bá-ba)
ryba (by-ba) 
auto a traktor stejně (brrr)
chci povozit na hrochovi (brrm brrm) 
hodiny (ti-ta)
mixér (brrrm)
není (néníí)
mlíčko (mam)
telefon (hao)
ahoj (aoao)
chci papat, nebo když někdo papá (ham)
nos (trrr)
oči (o-o-o) 
leden2010
V noci ještě pořád maminku budím. Asi kvůli zoubkům. Rád potom usínám u maminky, ale pak chci zpátky spinkat do své postýlky. Když maminka usne, tak se hned vzbudím a přelízám tátu i mámu tak dlouho, dokud se nevzbudí a nedá mě tam. To k ránu už jsem ve velké posteli rád.

A ještě něco bych chtěl říct. Už se totiž hrozně těším na jaro. To pak budu jezdit k tetě a strejdovi a skákat s děckama na trampolíně :-) A jezdit zase na chatičku :-)  A budu se učit chodit v travičce :-) A pomáhat tátovi sekat trávu :-) A spadnu do jezírka za rybama :-) A budu moct pozorovat ptáčky :-) 
A jezdit na dlouhý procházky :-) A na výlety :-) A nebudou mě na každou vycházku navlíkat do hnusných zipů a čepic :-) A máma si mě bude moct vzít zase do šátku nebo táta do nosítka :-)
A budu moct doma chodit nahatej :-) 
Taky už se těšíte?  
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Misa Misa | 3. února 2011 v 14:28 | Reagovat

No Matysecku, ty rostes pred ocima! To plavani ti teda trochu zavidim, taky bych sla nekdy do bazenu. Mas uz pevny denni rytmus, to je prima, mamka musi byt nadsena, ze spinkas pravidelne pres poledne a muze si taky neco v klidu udelat nebo nedelat nic :) a mas stesti, ze tvuj tata chodi tak brzo domu. Tak si vseho uzivej, lozeni (to se musi!!), skladani kostek (mame doma uplne stejne lego :-)) a hrani si na vojaka pod stolem, dokud to pujde!
A na to jaro my se tesime moc a moc ;-), budem honit holuby a ptacky v parku a budem chodit doma nahaty. A snad se nam podari presvedcit tvyho bratranka, ze sedat si na nocnik neni duvod k placi ;-)

2 Radka Radka | 3. února 2011 v 15:41 | Reagovat

Ahoj Matýsku, zase jsi vyrostl! A to je fajn. Jak jsem viděla, máš přes den hodně práce a musíš se o mamku a taťku hodně starat. To víš, s rodičema to tak chodí. Ale neboj, časem to bude jiný a oni se trošku osamostatní a nebudou ti do všeho plkat. ;-) Jsi dobrý plavec, to ti teda závidíme, protože my vodu moc nemusíme. Nikdo..Jsme taková suchozemská rodina...A na jaro se těšíme moc. Já asi nejvíc. Kdyby byl aspoň sníh, ale je jenom zima a nedá venku hrát a to oblíkání je otravný. Myslím si ale, že příště, až sem budeš psát, už budou venku sněženky a bledule a havraní odletí pryč a za oknem ti ráno budou zpívat úplně jiní ptáčci. Už aby to bylo. Do té doby natrénuj zas něco z chození, běhání a skákání, vymysli řadu nových slovíček, zvládni kraula a motýlka a hlavně důkladně opusinkuj maminku a tatínka. Moc zdravíme.Papa

3 Sara Sara | 6. února 2011 v 9:28 | Reagovat

Každého člověka lze přirovnat k nějaké bytosti na niž se nejen podobá, fyzicky, ale i zvuky, výrazem, roztomilostí a tak jsem si uvědomila, že v poslední době znám tři malé kluky koloušky. Narostly jim dlouhé štíhlé nožičky a začínají se na ně stavět a kopýtkama buší do země a ouška dávají přesně jako ta zvířátka nahoru a dolů podle situace - divení, naslouchání, čekání, radování a očka ty mluví ještě víc, koulejí se, plavou, svítí a září jako malé ohníčky. A všichni malí Bambi jsou naprosto rozkošní při všem svém divení a objevování a naprosto k sežrání ve spánku. Tak koloušci kopkejte a trkejte a cucejte a učte se, jste překrásní tvorové :-D

4 Sara Sara | 6. února 2011 v 9:41 | Reagovat

Maty, to jsem se nasmála, tak ty voláš na každýho kdo jde okolo táto? O_O

5 waity waity | E-mail | Web | 6. února 2011 v 14:00 | Reagovat

[4]: Máma: no my jsme rušili tu naši chaloupku perníkačku a tak jsem ji odnesla vedle domu pod naše okno, kam chodí havrani, aby si ji mohli sezobat. Ti nevěřícně chodili okolo a netušili, že je to k jídlu a když se konečně rozpadla pod sněhem, tak si ji dali. My se chodili každý den několikrát koukat, jak to u pernikačky vypadá. No a asi druhý den šel kolem cikán a nevěřícně šel až k chaloupce a asi takhle na ni koukal O_O a Maty volá: "táta, táta!" To mě fakt dostalo :-|

6 brabi brabi | 7. února 2011 v 10:47 | Reagovat

Waity, ještě, že u toho nebyl ten pravej, asi by se mu to nelíbilo. Jinak jsem chtěla říct, že my tady se těšíme úplně stejně na to jaro, akorát asi nebudeme chodit doma nahatý ;-) Máte zase krásný fotečky na památku, Matýskovi od malinka kouká z očí dychtivá zvídavost, bude hrozně chytrej a zkoumavej kluk :-)

7 Eva Eva | 9. února 2011 v 13:22 | Reagovat

Ahoj Matýsku, teda ty jseš už šikovnej kluk! My jsme se s mámou a tátou vrátili po týdnu z Brna kvůli chřipkové epidemii. Skoro všici byli nemocní. Děda, oba bratránci a sestřenka, takže jsme ani nechodili po návštěvách. Máma měla strach, abych si něco nepřivezla domů, ale já jsem zdravá jako řípa!!! V Brně jsme koupili botičky na chození po venku a už pěkně v nich capkám :-) Taky se mi podařilo roztrhnout si kalhoty, když jsem spadla, ale máma mi je zašije :-))) Venku je děsná legrace a u nás teď svítí sluníčko, takže chodíme  asi na hodinku ven, když je nejtepleji před polednem. Pak si dám mlíčko a jdu spinkat a usnu, jako když mě hodí do vody. Taky jsem se v Brně naučila vylézt na pohovku a máma mě teď učí, jak slézt dolů. Jinak lítám po bytě, nejraději za natahovacím autíčkem, krámuju mámě skříňky a spížku, dosáhnu na okraj stolu a když si stoupnu na špičky, tak i na kuchyňskou linku a ukrást mámě chňapku nebo si vzít pitítko(máma má ze mě radost :-) Taky ráda pomáhám mámě s vysáváním a jiným úklidem, jsem děsně ukecaná a pusa se mi nezavře (prostě správná ženská). Nejoblíběnější moje slova jsou táta, máma, csicsi (čiči), af (pejsek), tůtů (auto), šššš (vlak), to (když něco chci a ukazuju na to prstíčkem), paní, pán, miminko, koko (slepice), bů (kráva v knížce), táta pá a táta nénííí (když je táta v práci), hač (sednout si), pc (prc) a táááák (jak je velká Bára?), hami (jídlo) a papů (jde se jíst). Většinou si taky sama pro sebe komentuju obrázky v knížce, jinak mám moc ráda písničky pro děti a ráda při nich "tancuju" hlavně s mámou. Takže Matýsku měj se krásně sluníčkovatě, pozdravuj mamku i taťku :-) Pac a pusu Barunka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama