... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Únorové nápady

16. února 2011 v 22:13 | Waity |  Maličkosti dělají dokonalosti, ale dokonalost není maličkost
Narazila jsem na zajímavou knížku "Nápady pro maminky s dětmi na mateřské dovolené" od Hany Doležalové.  Obsahuje lidové tradice, rodinné tradice, zpestření jídelníčku, trávení času v přírodě s dětmi, zahrádkové rady, pranostiky na každý měsíc. Prostě prima tipy pro trávení volného času pro každou mámu, tátu či babičku.
Leden už je pryč, tak začneme únorem.  Tady je pár věcí na únor, které mě v knížce zaujaly, jinak jich obsahuje mnohem mnohem víc. Pokud se budou líbit, můžeme pokračovat i v březnu.

LES
I v únoru se vypravíme do lesa, abychom zjistili, zda se příroda začíná probouzet. Z procházky domů si můžeme přinést kousek zakonzervovaného jara v podobě větviček (nejraději bereme ty, které už někdo ulomil před námi, nebo ze stromů, které se touto dobou prořezávají). Doma můžeme vyzkoušet následující experiment:
První zlatý déšť
Potřebujeme větvičky (kaštan, zlatý déšť), vázu, vodu, septonex, cukr. Větve dáme do vázy s vodou, do níž jsme stříkli trochu septonexu a přidali cukr. Zanedlouho by naše kytice měla vykvést.
Zimní koupel
200g jedlových nebo smrkových větviček, umývadlo, voda, mořská sůl
Cestou ze zimní procházky si můžeme nalámat (nebo raději nasbírat) pár jedlových nebo smrkových větviček (asi 200g), které doma namočíme na 24 hodin do studené vody. Druhého dne krátce povaříme, scedíme a extrakt vlijeme do koupele. Podobně příjemně v zimě působí lázeň s přídavkem mořské soli (asi 1/2 kg na jednu vanu, účinkuje proti nachlazení). Stejně užitečné je napaření nohou v co nejteplejší vodě s přídavkem jedné polévkové lžíce soli.

ZDRAVÍ
Protichřipková limonáda
1l vody, grep nebo tři citrony. Dostatek vitaminu C nám na sklonku zimy zajistí protichřipková limonáda. Večer dáme do litru vody grep nebo tři citrony, z nichž jsme předtím oloupali kůru. Necháme louhovat nejméně sedm hodin, případně osladíme, pijeme studené.
Aromaterapie
Náladu nám v temných studených dnech jistě pozvedne světlo aromalampy, do které nakapeme trochu oblíbeného oleje. Na každou potíž pomáhá prý jiná vůně, nám půjde spíš o to vylepšit sobě a dětem náladu. Proti duševní vyčerpanosti působí inhalace rozmarýnu, mandarinky nebo růžového dřeva, proti stresu použijeme levanduli nebo heřmánek římský, depresi pomáhá potlačit směs růže, šalvěje, nebo santalové dřevo. Proti infekcím hrtanu a laryngitidě inhalujeme anýz, kleč nebo yzop, při chřipce a nachlazení pomáhá máta, eukalyptus, citronela a čajovník. při zánětech vedlejších nosních dutin nakapeme do naší aromalampy levanduli, bazalku, rozmarýn nebo opět čajovník, eukalyptus a mátu.

TRADICE
Nezapomeňte, že na Hromnice (2. února) nesmíte šít, aby špička jehly náhodou nepřitáhla blesk, neklejte a netancujte, nemuselo by to s vámi dobře dopadnout! Hromnice byly v české tradici svátkem, který se několikrát proměnil, v současné katolické liturgii je dnem Uvedení Páně do chrámu. Toho dne se světily svíce, které během roku lidé zapalovali při bouřkách, protože věřili, že se tak jejich stavení vyhne blesk, a vůbec jim připisovali zvláštní ochrannou moc.
Hromniční svíčky
Potřebujeme knot, včelí vosk (prodává se v plástvičkách), plechový hrnek. My si spolu s dětmi můžeme podobné hromničky vyrobit. Včelí vosk je u nás doma nejoblíbenější modelínou. Krásně voní, nešpiní, nelepí se a mění svůj tvar pod teplem našich rukou. Vosku budeme tentokrát potřebovat poměrně dost. Roztavíme jej pomalu opatrně na plotýnce ve větším hrnci. Namáčíme knot a rychle vytahujeme na vzduch, čímž vosk ochladíme. Postup opakujeme tak dlouho, až svíce patřičně "ztlousne". Nakonec mohou děti svíčku dotvarovat podle svých představ a uložit ji pro případ živelných pohrom. Seženeme-li celé plástve, můžeme svíčku také vyrobit tak, že mírně nahřátý vosk jen "omotáme" kolem knotu.

Povidlové srdce (z lásky upečené - Svatý Valentýn)
1/2 kg polohrubé mouky, 1/2 kg cukru, 200 g švestkových povidel, lžíce kakaa, 1/2 l mléka, 2 lžičky jedlé sody, špetka soli, kůra a šťáva z jednoho citronu, stuhy, barevné papíry, lepidlo a nůžky, květiny.
Smícháme povidla, cukr a kakao, osolíme, přidáme kůru, mouku a mléko. Nakonec přidáme sodu a citronovou šťávu. Těsto nalijeme do vymazané a vysypané formy ve tvaru srdce a pečeme ve středně teplé troubě, kde perník hodně nabude. Po upečení ho můžeme uprostřed rozříznout a plnit zavařeninou. Srdce ozdobíme podle vlastní fantazie stuhou, květinami nebo malovanými srdíčky vystřiženými z barevného papíru. S celou valentýnskou výzdobou jistě rády pomohou především holčičky. I děti by měly u večeře na svém talířku najít malinký dárek.

Masopust
Nejstarší písemné zprávy o masopustním veselí u nás pocházejí již ze 13. století. Dodnes ani ve městech zcela nezanikly masopustní tradice, i když málokdo přemýšlí o významu masopustu a málokdo dnes ví, na které dny připadá.
"Do Řehoře, kdy má pluh již býti na poli, ještě hezká chvíle, proč tedy nepřáti si trochu radovánek, beztoho potom aby se člověk lopotil zas až do zámrzu."
Masopust měl být tedy jakýmsi posledním vydechnutím uzavírajícím dobu zimního odpočinku. Zahajoval také předjarní půst, který končil oslavou Velikonoc. Období masopustu trvalo od Tří králů do Popeleční středy. Tři dny před začátkem postu se nazývaly ostatky a byly vyvrcholením a zároveň ukončením masopustu. Po něm následovala Popeleční středa a čtyřicetidenní půst.
Svátky začínaly zabíjačkou na tučný čtvrtek, v neděli se zadělávalo na koblihy a šišky a smažily se boží milosti. Hlavním ostatkovým dnem bylo sváteční úterý. V některých oblastech bývalo zvykem slavit tzv. jalové hody, které pořádaly selky. Sešly se v hospodě nebo u starostové a každá přispěla pečivem. Veselily se "při kávě a rosolce pořízené za společné peníze".
Oživení jalových hodů, které si ženské pořádaly samy pro sebe (za soumraku přicházeli také muži), je výbornou příležitostí, jak se sejít spolu s ětmi a přítelkyněmi na předmasopustním odpoledni.
S dětskou pomocí se můžeme zabývat přípravou maškar a dobrot.

Boží milosti
1/2 kg hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru, 4 žloutky, 4 lžíce bílého vína, 4 lžíce mléka, sůl.
Z hladké mouky, másla, cukru, žloutků, bílého vína, mléka a soli vypracujeme na válu hladké těsto, až se na něm tvoří bublinky (s hnětením obyčejně rády pomáhají děti). Těsto rozválíme na stéblo silně a děti mohou rádýlkem vykrajovat čtverečky, které ze stran několikrát nařízneme a smažíme na rozpáleném oleji. Na sítu necháme dobře okapat a sypeme směsí práškového a vanilkového cukru.
Masopustní koblihy
400 g mouky, 100 g hladké mouky, asi 1/4 l mléka, 80 g moučkového cukru, 60 g másla, 3 žloutky, 2 lžíce rumu, 35 g droždí, vanilkový cukr, citronová kůra, sůl, marmeláda, tuk na smažení.
Nejdříve ve vlažném mléce rozdrobíme droždí, lžíci cukru a lžíci mouky a necháme vykynout. Ze žloutků, másla, zbytku mouky, soli, citronové kůry a rumu zaděláme těsto, dobře vymícháme a necháme v teple vykynout. Těsto rozválíme asi na centimetr a skleničkou z něj vykrajujeme koblihy. Na jednu polovinu dáme náplň (např. marmeládu), přiklopíme druhou půlkou, stlačíme kraje a sklenicí znovu vykrojíme. Necháme ještě 20 minut vykynout a na oleji smažíme po obou stranách dorůžova. Sypeme směsí moučkového a vanilkového cukru.

Období masopustu je charakteristickým obdobím převleků, obdobím, kdy se žertuje, smysl se mění v nesmysl a věci se převracejí rubem na líc a vzhůru nohama. Je to období nezřízeného veselí, které i dospělým otevírá cestu k novému nebo zapomenutému sebevyjádření. Nezřízené hodování a vyvádění v minulosti kontrastovalo s postní dobou předvelikonoční. Naši předkové moudře oddělovali čas práce a zábavy, čas veselí a meditace, čas marnivosti a čas půstu. Zapomenutí tohoto řádu nás připravilo mimo jiné i o možnost být někým jiným, přestrojit se...

Klibna
Potřebujeme karton, čtvrtky, temperové barvy, husí brka, jutu, prostěradla, krepové růže, smetákovou tyč.
Klibna sestává z hlavy, kterou slepíme například z kartonu pomalovaného za pomoci dětí temperou - nezapomeneme na výrazné oči, dlouhý jazyk a seženeme-li velká husí brka, může mít naše zvíře veliké veselé rohy. Hlavu připevníme na smetákovou tyč a k ní ještě přiděláme z juty a prostěradla "záda", tedy látkový pruh, který ozdobíme růžemi. Nakonec seženeme dva ochotné tatínky, které schováme pod obrovské prostěradlo. Jeden nese hlavu, druhý se drží prvního a na hřbetě může vozit děti. Velká legrace nastane, pokouší-li se klibna tancovat.

Masky
Oslavy, které se konávaly o masopustním úterku, bývají popisovány jako bezuzdné veselí se stopami dávných pohanských obyčejů. Po tučném obědě se přes ves vydával průvod: První kráčeli hudebníci s klarinety a troubami, za nimi svátečně odění mladíci, kterým připadl úkol "ubytovatelů". Podle zvyku vešli do stavení a pravili k hospodáři, že mu vedou vojsko na nocleh, a ptali se, kolik vojáků hodlá přijmout. Za ubytovateli stáli drábové v doma sestavených uniformách, za nimi se teprve ozývali hudebníci.
Jádrem průvodu byly maškary: k nejtypičtějším patří mručící medvěd s mohutným ohonem vedený medvědářem. Medvědář má na rameni pytel na dárky a za ním jdou mládenci, kteří jsou vystrojeni jako na svatbu.  Žid všem dokola nabízí šňupavý tabák a průvod je zakončen chlapem převlečeným do ženských šatů, který má na zádech nůši. Do ní bere vše, na co přijde. V mnohých průvodech se také objevoval kominík s žebříkem a koštětem, bába nesoucí v nůši vycpané nemluvně, strakapoun v oděvu ze záplat...

Masopustní písničky a říkadla
Masopust masopust
Popeleční středa,
kdo nemá kožíšek,
promrzne až běda.
Já nemám, já nemám,
já se třesu mrazem,
dejte mi slaninku,
zahřeju se rázem.

Medvěde, medvěde,
Anička tě provede,
tančí stejně jako ty,
komu se to povede,
ten ať si tě ochočí,
medvěde, medvěde,
Anička tě provede...

Jémine, domine
masopust pomine.
Jémine, domine,
masopust pryč.
Masopust přestane,
růženec nastane.

Skákala bába,
reksum kandr,
trnka, brnka,
přes rybník.
Skákal za ní,
reksum kandr,
trnka brnka
kominík.
Bába se ho
ulekla.
A skočila
do pekla...

O tom, že ani naši předkové si s výrobou převleků vždycky nedělali velké starosti, svědčí i staré záznamy. Například Rvačovský píše, že lidé "nadělají sukniček kožených, chlupatých, vlčích, medvědích, vepřových, telecích, svinských, beraních, kozích, psích, a tak se přetvoří: muži v roucha ženská a zase ženy v roucha mužská se zobláčejí, larvami ďáblům podobni se činí. Zčerní se a zmaží sazemi, kolomazí, smolou" - a jinde se píše, že "mnozí se jen namažou žloutkem a fouknou do mouky". Co vy na to? 

VÝLET
24. února vítají Pražané jaro Matějskou poutí.
Matějská pouť je výborným tipem na předjarní výlet - na Výstavišti za každého počasí dokážete s dětmi strávit nezapomenutelnou sobotu. Kromě klasických atrakcí, kolotočů a cukrovinek všeho druhu tu najdeme i několik pavilonů, kde se zabavíme i s menšími dětmi po celý den. Nabízí se tu bezpočet  tvůrčích činností (jen tak namátkou - pečení, práce s hlínou, malování na textil, kouzla s fotopapírem, hra na kadeřnictví) a mnoho sportovních atrakcí. Nezapomeňte přibalit jídlo a pití, protože ne každému vyhoví stánek rychlého občerstvení, a myslete na vhodné oblečení. Kombinézy jsou asi nejpraktičtější, protože pod nimi mohou mít vaši potomci "pracovní" legíny a mikinu. Vy nemusíte tahat bundy a kalhoty a od barev zapatlané děti po akci schováte do čistých kombinéz.


Související články najdete ZDE

Tento článek mohl vzniknout díky knize Nápady pro maminky na mateřské dovolené - Hana Dolažalová  
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | 17. února 2011 v 10:17 | Reagovat

paráda. Určitě se nechám inspirovat recepty a radami kytičkovo-léčivými. Děkuji moc. :-)

2 Sara Sara | 17. února 2011 v 19:34 | Reagovat

To tedy jo, chceme abys pokračovala, každý měsíc, pěkně prosíme :-D Já ráda čmuchám vůně eukaliptu a vanilky, ale nedávno jsem si koupila vůně jarní, letní a podzimní louka a to jsou tak úžasné vůně, stačí zavřit oči. Ta šťáva z grepů, to se pak rozmixuje nebo se to pije bez toho ovoce? často koupím citrusy, které jsou tak kyselé, že se nedají jíst a tak jsem je začala krájet oloupané na tenké plátky, které se rozložené na topení usuší a pak se přidávají do čaje, ten čaj když je sladký tak ho ovoní, okyselí a možná i trochu ovitamínují a nakonec se dají i sníst, je to mňam a ve skle to krásně vypadá.

3 Sara Sara | 17. února 2011 v 19:49 | Reagovat

Ty boží milosti moje máma pekla, je to opravdu moc dobré cukroví a koblihy se prý dají plnit i tak, že se vyválí kulička a řídká náplň se do ní píchne velkou injekcí = nebo tubičkou na krémy, jeden takový dlouhý nástavec tam bývá. Jestli někdo ale přijde s koblihama za mnou tak zalezu pod postel a nebudu se dívat ani dýchat, aby mě nepřemohl koblihohlad. Okolo pekáren taky musím s kapucou přes hlavu a rychle pryč :-P

4 Radka Radka | 18. února 2011 v 7:54 | Reagovat

koblihy jsou jedním z mála typu "buchet", který moc ráda nemám. Asi že je to smažené... ale ta povidlová srdce, tak ta teda určitě vyzkouším....

5 waity waity | E-mail | Web | 18. února 2011 v 15:23 | Reagovat

[3]: Já koblihy můžu, ale poslední dobou je pekárny opravdu odbývaj. Tím líp, aspoň je nejím. Tedy nejím je už delší dobu, zakázala jsem si je. Ale takové domácí...hmmm :-P
Boží milostě smaží maminka Nejmilejšího táty a jsou moc dobrý! :-)
Šťávu z grepů jsem pochopila tak, že ten grep a citrony se úplně vymáčí, takže by pak už nebyly dobrý. Takže řekla bych, že bez.

6 brabi brabi | 21. února 2011 v 10:39 | Reagovat

Krásné nápady i návody, akorát se obávám, že toho už do jara moc nestihnu, protože už bude brzy, brzy, :-)

7 Misa Misa | 22. února 2011 v 10:15 | Reagovat

Krasny napad publikovat tu takove napady :-), urcite zkusim alespon to svestkove srdicko, v zime s oblibou pecu! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama