... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Březnové a velikonoční nápady

1. března 2011 v 7:00 | Waity |  Maličkosti dělají dokonalosti, ale dokonalost není maličkost
MASOPUST PŘESTANE, RŮŽENEC NASTANE...zpívá se v jedné písničce, a už je tu březen, předvelikonoční postní doba, kdy se máme před novým jarem fyzicky i duševně očistit...


ZAHRADA
Přišel čas založit si vlastní bylinkovou zahrádku. Je nejen užitečná, ale také krásná. Březen bude pro nás a naše děti časem pozorování tajemných dějů, které v přírodě většinou probíhají skrytě a bez našeho přičinění.

Řeřicha
Potřebujeme semínka řeřichy, modelovací hlínu, zeminu, vatu, rozprašovač vody.
Začneme něčím, co nám přinese okamžité výsledky a dodá chuť do dalších experimentů. Vypěstujeme si řeřichu. Existuje několik možností, kam řeřichu sít. Mně osobně se nejvíc líbí vlastnoručně zhotovená hliněná miska ve tvaru ježčího tělíčka. Nejideálnějším materiálem je hlína červenice (musí se vypálit). Lze také použít na vzduchu schnoucí napodobeninu terakoty. Vymodelují se nožičky, čumáček, očka a na plochou misku se nasype tenká vrstva hlíny nebo se položí vata. Na té se rovnoměrně rozprostřou semínka, která musíme pravidelně (dvakrát denně) rosit. Za pár týdnů narostou ježkovi bodliny, které můžeme ostříhat nůžkami a přidat do jarního salátu, na chleba s máslem nebo do polévky.

Fazole
Potřebujeme květináče, zeminu, semínka ozdobných fazolí, rosítko, nůžky.
Pokud si chcete jednoduše "zazelenit" okno, vezměte truhlík nebo tři čtyři květináče. Do každého květináče zasaďte s dětmi dvě tři fazole (dětem se líbí jak jsou barevné, ale pozor u nejmenších, rády si strkají do uší nebo do nosu malé předměty!). Budete-li pravidelně zprvu rosit, později, až rostlinky vykouknou nad hladinu, zalévat, určitě se dočkáte potěšitelných výsledků. Ve chvíli, kdy se vám bude zdát, že fazolky hledají oporu, ovažte kolem květináče provázek a upevněte ho napínáčkem na horní rám okna. Uvidíte, jak budou šplhat!

O bylinkách
Vždycky se vyplatí respektovat požadavky rostlinek dané přirozeným prostředím. Proto předem nezapomeneme upravit půdu. Pro teplomilné rostliny, které vyžadují chudší půdu, smícháme zeminu s trochou písku a vybereme světlé místo. Vyhovíme tak šalvěji, majoránce, dobromysli a pelyňku. Méně písku přidáme do zeminy bazalce, kerblíku, kopru a saturejce. Ve vlhké humózní půdě v mírném stínu nám poroste estragon, máta a libeček.
Semínka všech těchto bylinek dostanete v květinářství. Děti velmi rády vybírají podle barevných obrázků na obalu a rády poslouchají, k čemu je která bylinka dobrá. Pěstovat můžete také podle vašich rodinných potřeb: meduňku na uklidnění a na ozdobu dezertů, mátu proti nadýmání a pro celkovou harmonizaci, šalvěj proti pocení a při aftech a bolestech v krku, majoránku do bramboračky, rozmarýnu pro povzbuzení, mateřídoušku do voňavých polštářků, levanduli proti molům...
Pro začátek, než nám rostlinky povyrostou, radím nezalévat, pouze rosit. Velmi se osvědčilo "pařeniště" udělané jednoduše tak, že se květináči udělá čepice z mikrotenového sáčku. Až vyrazí první lístky, nezapomeňte jeden utrhnout, zavřít oči, rozemnout v prstech a dát dětem přivonět!

Obilíčko
Potřebujeme semínka čočky, ovsa nebo pšenice, ozdobnou misku, zeminu, rosítko, hlínu, barvy, párátko, jehlu, špejle, tempery, štětec, lak, lepenku nebo vlnitý karton, barvy, nůžky, štětec, lepidlo.
Blíží se Velikonoce a je třeba zasázet obilíčko, aby kuřátka a zajíčci měli kde bydlet. Vybereme si širší nejlépe kameninovou misku, nebo starý hrnec. Pečlivě zvážíme, kdy se do setí pustit. Při dobré péči stačí vysévat 14 dní před Velikonocemi. Jinak se může stát, že vypěstujeme neproniknutelný prales. V prodejně zdravé výživy si můžeme koupit obilíčko, které předem naklíčíme (ve tmě v teple na mokré látce). Ještě snazší je sít čočku. Semínka přikryjeme tenkou vrstvou půdy a pravidelně (nejméně dvakrát denně) rosíme.
Obilíčko ozdobíme "lízátky", která vyrobíme z terakoty. Hmotu rozválíme a vypichovátky na cukroví vykrojíme "velikonoční" tvary (kuřátka, kačenky, zajíčky apod.) a upevníme na špejli. Párátkem nebo jehličkou vypícháme na "lízátku" dekor, případně omalujeme barvami. Po zaschnutí nalakujeme bezbarvým lakem a zapíchneme do obilíčka.
Možná by se někomu lépe tvořilo lízátko z vlnité lepenky. Z lepenky si můžete vystříhat podobné tvary, jaké byste vykrajovali z hlíny. Základní tvary můžete obarvit a navíc ozdobit tvary jiné barvy vystřiženými také z lepenky (křidýlka, mašlička pod krkem, zvoneček...), které přilepíte na podklad.

LES
Na procházce můžeme s dětmi objevovat první známky jara. Vezmeme si s sebou hrníček, do kterého si nasbíráme pár prvních rostlinek včetně zeminy a kořínků. Doma dáme rostlinkám vodu. Uvidíte, že se vám podaří na jídelním stole v keramickém "březnovém" hrníčku vytvořit první jarní zahrádku.

ZDRAVÍ
Očistný čaj
Potřebujeme papírové sáčky, kopřivy, podběl, sedmikrásky, fenykl, vodu, med
Pro předjarní čaj sbíráme do papírových sáčků na čistém místě (daleko od silnice) kopřivy, podběl a sedmikrásky. Pro chuť a podporu trávení přidáme lžičku fenyklu. Čaj připravujeme z čerstvých bylinek, které necháme v horké vodě vyluhovat asi 10-15 minut. Dětem přisladíme medem. Bylinky, které si samy nasbíraly, popíjejí děti s pýchou a radostí.
Chceme-li si bylinky nasušit do zásoby (zejména podběl, který brzy zmizí, a mladé kopřivy), sbíráme za slunečného a suchého počasí. Rostliny nasekáme, rozprostřeme na balicí papír a zvolna v polostínu sušíme. Usušené bylinky skladujeme v uzavřených nádobách nebo papírových pytlících.
Jarní salát
Salát, ředkvičky, mrkev, bylinky, jogurt, hořčice, jablečný ocet. olivový olej za studena lisovaný.
Děti budou jistě překvapeny, když jim navrhnete, že si společně na louce nebo na zahradě natrháte salát. Budou se určitě podivovat, že listy pampelišek, mangoldu, lopuchu, jitrocele, kontryhele a violek se dají jíst stejně dobře jako kopřivy (mladé vrcholky), řebříček nebo lístky pupalky. Nasbíraný salát můžete doplnit o nějaký na trhu koupený základ (ředkvičky, salát) a ochutit zálivkou (ne příliš kyselý jogurt smíchaný s větší lžící hořčice, jablečným octem a olivovým olejem).


Základy pro jarní očistu zní: omezit nebo zcela vyloučit živočišné tuky, tučná masa a uzeniny, méně solit, omezit sýry a mléčné výrobky. Jídla v tomto období jíme spíše syrová, omezíme vaření, smažení a pečení.

KLÍČENÍ
Potřebujeme semena, talíř, vodu, zavařovací sklenici, kus gázy, gumu
Vhodná semena (pšenice, žito, fazole mungo, čočka, červená čočka) dáme na talíř, zalijeme vodou a necháme přes noc nabobtnat. Potom vodu slijeme a semena necháme při pokojové teplotě klíčit. Ráno a večer propláchneme vlažnou vodou. Klíčků se dočkáme během dvou až pěti dnů. Přidáváme do polévek, salátů a pomazánek.
Druhý způsob klíčení: do zavařovací sklenice se širším dnem nasypeme jednu až dvě lžíce zrníček. Zakryjeme kouskem staré záclony nebo gázou a upevníme gumičkou. Zalijeme vodou, protřepeme a vodu opět vylijeme. Postavíme dnem vzhůru na teplé místo. Propláchnutí opakujeme dvakrát denně. za pět až osm dnů můžeme dobře propláchnutými klíčky posypat chleba s máslem nebo přidat do polévky (nevaříme!) nebo salátu.

TRADICE
Zcela zapomenutý je už dnes den svatého Řehoře, který byl i podle pranostik počítán mezi první jarní svátky. Řehoř byl považován za patrona školáků a děti směly 12. březny chodit po vesnici s bubnem v průvodu podobném vojsku, s prapory a svatým Řehořem v čele. Průvod uzavírali andělé a děvčata ve slavnostních šatech nesoucí koše na výslužku.
Na svatého Řehoře
památka se činí,
každému se oznamuje,
který o tom neví.
Učitele velkého,
Řehoře svatého,
dnešního dne slavnost máme
radujme se z toho.
Hospodář děti podaroval penězi, hospodyně dala mouku, kroupy, jáhly, hrách, vejce nebo sušené švestky. Paní učitelová pak z výslužky uvařila žáčkům oběd. Co zbylo, zůstalo učitelově rodině jako řehořská nadílka. Byla to součást učitelových příjmů.

Vítání jara
Čtyřicetidenní půst před velikonočními svátky trval od Popeleční (škaredé, černé, bláznivé) středy do Božího hodu velikonočního. Šest postních nedělí v tomto mezidobí dostalo svá jména podle starobylých zvyků.
První neděli se říkalo černá, protože ženy vyměnily barevné šátky za černé, jinde slavili neděli pučálku podle staročeského pokrmu, který se ten den připravoval.

Pučálka
Potřebujeme suchý hrách, sůl, vodu, plátýnko, plech, med a pepř.
Suchý hrách namočíme na noc do slané vody. Na vlhkém plátýnku necháme na teplém místě tři dny klíčit. Dáme na plech a v rozpálené troubě (nebo pod grilem) pražíme. Ochutíme medem nebo solí a pepřem. Vzniknou výborná, levná a zdravá "křoupátka".

V některých krajích říkali černé neděli liščí podle zvyku, který můžete u vás doma obnovit:
Maminky v noci, aby děti nevěděly, napekly preclíky, navlékly je na vrbový proutek a přivázaly na strom v zahradě. Ráno budily děti a vyprávěly historku o lišce, která prý v zahradě nechala nadílku.

Preclíky
250 g hladké mouky, 130 g cukru krupice, dvě kávové lžičky utlučeného anýzu, 60 g másla, 2 celá vejce.
Mouku smícháme s curem a s tlučeným anýzem. Dále přidáme nakrájené máslo, vejce, zaděláme těsto, vyválíme a tvarujeme malé preclíčky, které klademe na voskem vymazaný plech. Pomažeme vejci, posypeme krystalovým cukrem a necháme dozlatova upéci. Věšíme za svítání na strom před okno.

Druhá postní neděle se nazývala pražná podle staroslovanského pokrmu, který se připravoval pražením nedozrálého obilí, třetí neděle kýchavá (lidé se obávali, že z kýchnutí o této neděli budou mít smrt), čtvrtá, neděle družebná, znamenala krátkou úlevu v přísném půstu. Na družebnou neděli chodila mládež po vsi s lítem.


Líto, nový líto,
co jsi nám přineslo?
Mnoho dobrého,
kvítí pěkného,
modrého, bílého i červeného...
S lítem chodívala od domu k domu hlavně děvčata, aby si vyprosila nějaké dárky. Pro nás bude zdobení líta (hledání proutků, navlékání řetězů, vyfukování a barvení vajíček) příjemnou zábavou a veselým připomenutím blížícího se jara.

Líto
Potřebujeme vyfouknutá vejce, vrbové proutky, stužky, barevné papíry, slámu, nit, jehlu, nůžky, krepový papír, odstřižky hadříků, kočičky.
Líto mělo různou podobu. Stromové líto byl uříznutý vrcholek smrčku, který se ozdobil vyfouknutými vejci na šňůrkách, barevnými stužkami, řetězy z papírků, odstřižků hadříků a slámy a perníkovými ptáčky. Podobně lze ozdobit proutek jívy, jehož oba konce k sobě svážeme mašličkou. Na proutek můžeme navléknout vyfouknutá vajíčka. Upevníme je mašličkami vázanými nad a pod vajíčkem. Zdobíme podobně jako líto stromové.

Třetí neděli před Velikonocemi se říkávalo smrtná, smrtedlná, Mařena či Mořena. Toho dne se vynášela Mařena, mořena, smrt.
V některých krajích ji házeli do potoka, lovili ji a pak na hranici pálili. Tam, kde nebyla voda, se smrtka spálila, zakopala nebo shodila ze skály.
Mařemu nesem s velikým nosem...

Smrtka
Potřebujeme dvě větve, nůž, nůžky, provázek, slámu, novinový papír, plátno, jutu nebo jinou režnou látku, šátek, vlnu na vycpání nosu, akvarelové pastelky (dýchneme-li na tuhu, krásně kreslí na látku), bílé šaty (jednoduchou košili), na niti navlečená vyfouknutá vejce, hadříky, slámu.
Ze dvou rovných větví svážeme ráhýnko na způsob kříže. Ze slámy nebo novinového papíru vytvarujeme hlavu, kterou potáhneme plátnem, uvážeme šátek, přiděláme veliký nos (ze slámy nebo vycpeme látkovou bambuli), nezapomeneme namalovat zubatou pusu, oči a tváře. Smrtku oblečeme do bílých šatů, které ozdobíme vyfouknutými vejci, stuhami, hadříky, slámou.

Namísto Mařeny se zpět do vesnice nosíval zelený opentlený stromeček jako symbol přicházejícího jara. Ten se nechával až do Pondělí velikonočního. O smrtné neděli chodila děvčata koledovat.

Mařenka
Potřebujeme nůžky, slámu, nit, odstřižky, špejle a lepidlo.
Jako předjarní ozdobu do vyrážejícího obilíčka si můžeme vyrobit Mařenu ze dvou svazečků slámy. První vytvoříme silnější, z delších stébel. Ten přehneme a nití zdůrazníme hlavičku. Kratší svazek stébel již nepřehýbáme, jen na koncích svážeme, protáhneme tělíčkem a upevníme. Nití převážeme panenku ve středu. Tak naznačíme tělo a ruce. Nakonec loutku oblékneme do odstřižků a připevníme na špejli. Pracujeme pouze se slámou, silnější nití, lepidlem a odstřižky. Pomáhat mohou i nejmenší děti.
Smrt pluje po vodě
nové léto k nám jede
s červenými vejci...

Související články najdete ZDE
Tento článek mohl vzniknout díky knize Nápady pro maminky na mateřské dovolené - Hana Dolažalová
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | 1. března 2011 v 11:02 | Reagovat

To je úžasný!!! Ale musím to číst na pokračování, protože to se nedá najednou, aby člověk na něco nezapomněl, ne že bych všechno chtěla vyzkoušet, ale něco určitě. Už pěstuju na okně různá semínka a právě včera jsem měla pohovor se svou menší zvědavou kočkou, která pořád chce být tak blízko všeho co dělám, že by si do toho nejraději vlezla, a protože v mnoha domácnostech to takhle vypadá, také malí mimináčci stále stojí u oken a rejpají se v hlíně, budeme muset vymyslet nějakou obranu, víte co se hodí? Normálně si člověk nerad pořizuje špičaté kytky, ale pár jich mám různé sukulenty a tak, a tak z nich dělám ohrádku a obkládám semínka dokud jsou zranitelná pichlavými ploty z tchyních jazyků a netřesků a vysokých rostlinek :-D

2 brabi brabi | Web | 14. března 2011 v 22:55 | Reagovat

Letos jsou ty Velikonoce hodně pozdě. Škoda, protože si normálně 14-21 dní před Velikonocemi nastříhám svídu. Má červené holé pruty, ale do těch Velikonoc vyraší bílozelenými lístečky a když se ozdobí vajíčky, je to krásné ve váze. Jenomže se obávám, že letos do té doby už bude dávno obrostlá listy i venku. Ledaže bych si nastříhala ty pruty až pak už olistěné, že? Můžu vřele doporučit, fakt je to moc pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama