... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Květnové nápady

2. května 2011 v 23:10 | Waity |  Maličkosti dělají dokonalosti, ale dokonalost není maličkost
ZAHRADA
Přišel čas k zakládání nového trávníku. Pro vás, kteří máte dost místa, ale i pro vás, kteří jste odkázáni na okenní parapet, mám následující tip:

Zasejte si vlastní louku!
Potřebujete truhlík, zeminu, osivo (květinová louka)
Připravíme si dostatečně velký truhlík, naplníme půdou, vyséváme vybrané osivo. Uhrábnutím zapravíme semínka asi půl cm do hloubky. Pravidelně zaléváme, v květináči "sekáme" nůžkami rychle rostoucí plevel.

LOUKA A LES
Otvírání studánek
V květnu si můžeme připomenout starý zvyk otvírání studánek. S dětmi se vydáme do lesa, vezmeme s sebou hrabičky, lopatky a motyku, nezapomeneme si obout holínky. Studánka zanesená spadaným listím a větvemi se rozzáří, zbavíme-li ji zimního nánosu. Po dobře vykonané práci nás zahřeje chutný čaj.

Zálesácký čaj
Najdeme si někde v blízkém okolí ohniště, připravíme si kotlík, vodu a vydáme se do lesa. Cestou sbíráme dřevo na ohníček, můžeme si nabrat vodu ze studánky. Učíme děti, jak poskládat dřevo na ohniště, aby se ohníček pěkně rozhořel. Mezi dvě vidlice vyrobené z větví zavěsíme kotlík na větvi. Natrháme s dětmi dvě hrsti mladých, světle zelených smrkových větviček a hodíme je do vroucí vody. Po pěti minutách můžeme ochutnávat jehličím vonící čaj.

ZDRAVÍ
V tomto období můžeme sbírat řadu dalších léčivých bylin. Všude teď září smetanka lékařská - pampeliška, kterou děti mají ve velké oblibě. Určitě vám nadšeně pomůžou při výrobě pampeliškového medu, vlastně to není med, ale bylinný karamel.

Pampeliškový med
400 hlaviček květů smetanky lékařské, 2l vody, 2 citrony, 2kg krystalového (třtinového) cukru.
Hlavičky květů propláchneme a zalijeme dvěma litry vody. Citrony oloupeme škrabkou na brambory, rozkrájíme na kolečka, přidáme do hrnce a vaříme 15 minut. Hrnec odstavíme a necháme do příštího dne louhovat. Přecedíme přes plátýnko do čistého hrnce, vyždímáme, přidáme cukr a za stálého míchání vaříme ještě asi hodinu, až dosáhneme hustoty medu. Nalijeme do dobře vymytých sklenic a uzavřeme víčkem.

Všude kolem sebe teď cítíme vůni bezu. Výroba šťávy z květů je jednoduchá a výsledek nás mile překvapí.
Šťáva z bezových květů
20 středně velkých květů černého bezu, 1l vychladlé převařené vody, 1kg třtinového cukru, šťáva z 4-5 citronů.
S dětmi nasbíráme květy černého bezu. Dbáme na to, abychom vybrali keř rostoucí v čistém prostředí. Převaříme 1 litr vody, necháme vychladnout (jinak květy zhnědnou!) a den a noc v něm necháme květy máčet. Přecedíme přes velmi jemné síto, přidáme cukr a mícháme, dokud se úplně nerozpustí. Přidáme šťávu z citronů, nalijeme do čistých sklenic a uložíme do lednice. Šťávu uchováme až do podzimního chřipkového období, budeme ji pak přidávat do bylinkových čajů. Ale už teď můžeme ze sirupu připravovat výbornou limonádu.

TRADICE
Noc ze 30. dubna na 1. května patřívala stavění májů. Ať už žijeme kdekoli, můžeme si začínající květen připomenout "májíčkem", kterým si ozdobíme stůl.
Májíček
Potřebujeme větvičku břízy, nůž, nůžky, červenou stužku, květináč, písek, mech, cukrátka, perníčky, krepový papír, papírové ptáčky.
Uřízneme asi půl metru dlouhou větev břízy, dolní dvě třetiny zbavíme malých větviček a listí a kmínek takto vzniklého stromečku omotáme červenou pentličkou. Stromeček upevníme například do obyčejného hliněného květináče naplněného pískem (můžeme pak zakrýt kousky mechu). Společně s dětmi ozdobíme korunu stromečku. Použijeme k tomu barevně zdobené perníčky s motivem ptáčka, cukrátka, drobné papírové ptáčky nebo krepový papír či pentle.

Recept na perníkové ptáčky
1/2 kg medu, 100 ml vody, hladká mouka, perníkové koření, potravinářská folie.
Půl kilogramu medu svaříme se 100 ml vody. Během vaření sbíráme pěnu. Když se přestane tvořit, odstavíme nádobu z ohně a necháme vychladnout na tělesnou teplotu. Vmícháme tolik hladké mouky, kolik se do těsta "vejde", přidáme rozdrcené perníkové koření (nové koření, badyán, hřebíček, skořici, anýz, citronovou kůru), těsto zabalíme do folie a necháme 14 dní ležet v chladničce. Pak těsto vyndáme na vál posypaný moukou, zapracujeme do něj ještě trochu mouky (aby se nelámalo a dalo se tvarovat). Tvarujeme z dřevěných vyřezávaných forem, které jsme vysypali (nejlépe hrachovou) moukou nebo vymazali olejem. Klademe na povoskovaný plech nebo na plech vyložený papírem na pečení. Pečeme ve středně vyhřáté troubě. Když začne povrch žloutnout, potíráme perníky opakovaně karamelem (případně mlékem s cukrem nebo rozkvedlaným žloutkem). Těsně před dopečením namočíme perníky do horké vody a na plechu dosušíme.

Svatodušní svátky, letnice, rozálie
Vedle Velikonoc je to v západní církvi druhý svátek, kdy bylo možno světit křestní vodu a udělovat křest. Kromě církevních oslav byl tento svátek od středověku provázen bujarými lidovými oslavami.
O letnicích, které přicházejí padesát dní po Velikonocích (a spadají tedy do období mezi 10. květnem a 13. červnem), bývaly vesnice vyzdobeny májemi. Bývalo také zvykem, že po svatodušní neděli, která probíhala především v duchu církevních oslav, se hoši a dívky převlékali za krále a královnu, ozdobili si šaty kvítím a chodili ve svatebním průvodu od domu k domu prosit o dárky. Slavnost končívala honěním krále, který byl nakonec hozen do vody, nebo byl místo něj alespoň utopen vycpaný strašák. Stavění májí, pořádání "věnečku" i jízda králů, měly mnoho rozmanitých krajových podob.
My si s dětmi můžeme připomenout věneček - slavnost pocházející z Bydžovska. Při ní se sešla děvčata, dala dohromady peníze a za ty koupila tři věnce. Jeden spolu s hochy a průvodem odnesla k božím mukám, druhý k soše Panny Marie a třetí byl za všeobecného veselí vyvěšen na hospodu. Tam se pak pilo a tančilo.

Nic nám nebrání uplést věnečky a ozdobit jimi kapličku nebo boží muka. Nejkrásnější jsou věnečky různobarevné, pletené z pestrého polního i zahradního kvítí. A co se spolu s dětmi pokusit některou zanedbanou kapličku obnovit? Nabílit a uklidit?
Víte, co jsou to boží muka? V minulosti bývala stavěna na znamení nějaké události spojené s daným místem. Jsou buď výrazem díků za odvrácení neštěstí, nebo mohou být naopak znamením, že na tomto místě náhle zemřel člověk nebo ho potkalo nějaké neštěstí.

Papíroví ptáčci
Potřebujeme čtvrtku nebo silnější pastelově barevný papír, tenké hedvábné papíry, jehlu, nůžky, nit, lepidlo, případně vhodné látky.
Mohou nám pomoci i menší děti. Nakreslíme si jednoduchý obrys malého ptáčka, uprostřed uděláme zářez, kterým prostrčíme z tenkého papíru poskládanou harmoniku. Vějířek rozvineme, slepíme nahoře lehce k sobě, načechráme. Totéž lze zopakovat na ocásku. Na hlavičce uděláme dírku, kterou protáhneme nit na zavěšení. Tuto jarní ozdobu můžeme pověsit na náš stromeček, několik ptáčků zavěsíme na různě dlouhých šňůrkách také mezi okno. Větší holubičku zavěsíme nad jídelní stůl nebo do rohu kuchyně. Místo papíru můžeme podobně pracovat i s látkou a lepidlem.

V minulosti nesměla ve světnici chybět pec, hodiny "švarcvaldky", za oknem muškáty, myrta a rozmarýna a v rohu místnosti třístěnná jarmárka zvaná koutnice, v níž se ukládaly knížky a písemnosti. Nad stolem visela vyřezávaná holubička jako symbol Ducha svatého, na zdech na skle malované obrázky svatých a kříž s věčnou lampou.

Související články najdete v rubrice Maličkosti dělají dokonalosti, ale dokonalost není maličkost (rubriky jsou vpravo na stránce nahoře).

Tento článek mohl vzniknout díky knize Nápady pro maminky na mateřské dovolené - Hana Doležalová.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | 3. května 2011 v 11:01 | Reagovat

To je úžasné,k mému stádečku bylin, které pravidelně učíváme, přidáme tvoje pampelišky a bez, skvělé. :-D Trávník pěstuju v truhlíku mnoho let, pro ty dvě nezbednice chlupaté a dělají mi z něho hnojník, rozrytý chlívek, podupané leháro a hlavně žádnou trávu nemusím kosit O_O  [:tired:]

2 Sara Sara | 3. května 2011 v 11:03 | Reagovat

Na otvírání studánek jsme zapomněli, chodívali jsme na ně se skautkami. Bylo to moc pěkné odpoledne, trochu mokré, ale vodu bych z takové studánky raději nezkoušela pít, co ty víš, žejo :-?

3 tepi tepi | 3. května 2011 v 22:13 | Reagovat

Jé no to jsou pěkné nápady.S tou travičkou teď taky zápasíme, už jsem zryla na jaře půlku zahrádky a tak už nám lezou první jehličky trávy husté jako mech. Je to nádhera, jen se po tom nesmí šlapat hehe děti, že?? a taky se to musí každý večer zalévat, takže je teď velkou výhodou, že je pošmourno a každý den trošku zaprší.Ty perníkové ptáčky zkusím, moje děti milují jakékoliv perníčky nebo domácí sušenky i já na ně chodím, proto je musím dělat nejméně z půl kila těsta.Jé a já cu otevírat studánku no tak snad příští jaro obávám se, že už jsou všechny teď otevřeny od malých a nedočkavých víl.Jinak ten med my dělat nemůžeme, pač jsem tím rytím vyryla i všechny pampelišky a tak tam teď máme prd, tak nic no.Počkám si raději na ty tvoje dobré medíky. :-D A ta bezová šťávička no mňam . 8-O  8-O

4 Sara Sara | 4. května 2011 v 2:11 | Reagovat

Nakouklo sem jaro. Copak je to za motýlka? A jestli se nepletu tak pozadí vyfocené z nebe je tvoje fotka když jsi letěla malým letadýlkem? O_O

5 waity waity | 4. května 2011 v 11:07 | Reagovat

[4]: Fotečka v pozadí je přece výhled z okna jednoho z pálavských hradů! Tam dole je Mušovská přehrada :-)

6 Radka Radka | 4. května 2011 v 18:03 | Reagovat

dnes jsem si sem cíleně zašla zajarnit, protože venku je zima, vytáhla jsem zimní bundu a potřebuju mít jistotu, že je to jen chvilkový rozmar. Takže děkuji za tento teplej a krásnej článek :-)

7 brabi brabi | 8. května 2011 v 22:44 | Reagovat

Jo, pampeliškový med, co jsme se ho nadělali! A skoro na něj zapomněli, ale bezinkovou šťávu dělám, je moc dobrá na snížení krevního tlaku. Také jsem na jaře sbírala první kopřivy, oprala, rozmixovala v troše vody a tu zelenou brr vodu jsme si cucli lžíci ráno a večer k pročištění krve.

8 Radka Radka | 11. května 2011 v 17:22 | Reagovat

jojo, dělali jsme med, sbírali co se dalo, vyráběli domáci jogurty, zavařeniny...abychom pak četli, kolik jsme si nastřádali karcinogenů, těžkých kovů, plísní a jedů. Ono najít v přírodě něco zdravého je docela problém, protože všechno to kolem je docela humus. Ale Sára má výhodu, že bydlí na konci, kde je sem tam i kousek původní, tak může kosit kopřivy a sbírat bylinky. A my k ní budem chodit na ochutnávku :-D

9 waity waity | 12. května 2011 v 22:49 | Reagovat

[8]: A Ty přece, Radunko, bydlíš na druhém konci, ne? Jenom vylézt ten kopeček k naší chatičce, tam už žádná auta nejezdí a smog zůstal dole :-)

10 Sara Sara | 16. května 2011 v 10:48 | Reagovat

No, já nikdy nesbírám bylinky kolem lidských obydlí. To se musí buď hluboko do lesa nebo na nějaké daleké louky, nejlepší je to třeba na Vysočině nebo za Bítýškou, taky kolem Waitiny chatičky, tam roste třezalka. S pejskem jsme chodili dál než s miminkama už se těším až povyrostou a půjdeme zase na vláček nebo na kolo. Jednou jsme s Wai sbíraly takové malé slaďoučké švestičky za Žebětínem a přepadl nás úchylák. Myslím, že sbírání bylin je docela tvrdá disciplina :-D  ;-)  :-P  O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama