... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Hraní s dětmi - ručky a nožky :-)

5. ledna 2012 v 21:23 | Waity |  Vzdělání má hořké kořeny, ale sladké ovoce.
Oproti prstíčkovým hrám jsou hry této kapitoly pohybově svobodnější a volnější. Ručky mohou být velmi tvárnými živými loutkami. U malých kojenců je vhodné začínat od nejjednodušších her, ve kterých se dítě učí tleskat nebo do něčeho bouchat. Pak přidáváme další, složitější pohyby. Nejdříve dítě zvládne "pohybovou abecedu" pevně spojenou s textem, starší dítě bude na základě získané pohybové zručnosti stále více improvizovat, vymýšlet si vlastní pohybový doprovod i originální a vtipná říkadla.

Velkou oblibu mají u malých dětí hry, jež jsou spojeny s vydáváním hlasitých zvuků (Tluče bubeníček, Bumtarata na vrata, A já pořád, kdo to tluče). V těchto hrách má dítě příležitost vybíjet v dynamickém pohybu přebytečnou energii, nechávat se unášet pravidelným rytmem říkadla.

Bubnování (rozvíjíme rytmus)
Dítě může bubnovat na dětský bubínek, ale také na obrácený hrnec, papírovou krabici. Maminka zase může bubnovat dítěti zlehka na nahý zadeček při přebalování nebo prstem jemně na čelo.
Tluče bubeníček, tluče na buben
a svolává hochy: "Hoši, pojďte ven. (Ukazováček láká ven).
Zahrajem si na vojáky, máme flinty a bodáky,
hola, hola, hej, nikdo nemeškej."

A já pořád, kdo to tluče,
a on sedlák na obruče.
A já pořád, kdo to je,
že mi nedá pokoje.

Housky (rozvíjíme humor)
Nejlépe se hraje, když je dítě svlečené. Tato hra je vhodná před koupáním, dítě se bude koupat v dobré náladě. Hra se musí dítěti líbit a vyvolávat úsměv, jinak mu ji nevnucujeme.
Pekař peče housky, (maminka zahýbá palcem pravé ruky)
uštipuje kousky. (maminčin palec pravé ruky proti ukazováčku vytvoří "kleštičky", kterými zlehka štípeme dítě po celém těle).
Pekařka mu pomáhá, (maminka zahýbá palcem levé ruky)
uštipují oba dva ("kleštičky" z levé a pravé ruky uštipují těsto. Tuto zábavnou hru můžeme navíc provázet slůvky "mňam mňam" a těsto si strkat k ústům).

Tluču, tluču mák (rozvíjíme motoriku)
Menší dítě je na klíně a obě volné ruce jen zlehka přidržujeme a učíme ho dělat společně pohyby.
Tluču, tluču mák, (sevřená pěst jedné ruky naráží nejistě do dlaně druhé ruky)
ale nevím jak. (kroutíme hlavou a vyjadřujeme bezradnost).
Povězte mi, panímámo, jak se tluče mák?
Aj tak tak, aj tak tak, tak se tluče mák. (důrazně, jistě a s úsměvem narážíme pěstí do dlaně. Refrén několikrát zopakujeme).
Na ty dobré koláče, které máma upeče. (mlsně se s dítětem olízneme, koláče mohou také symbolizovat natažené dlaně).

Pekly Káče koláče (rozvíjíme humor)
Menší dítě je na klíně obličejem k nám.
Jedna Káča, (nastavíme nataženou dlaň, konečky prstů směřují nahoru a loket dolů)
dvě Káče (nastavíme stejným způsobem obě dlaně).
pekly spolu koláče. (tleskáme společně s dítětem do rytmu textu, naše obě dlaně proti oběma dlaním dítěte).
Jedna si je chválila, (tleskáme pravou dlaní proti levé dlani dítěte, usmíváme se, k dlani nadšeně přivoníme)
druhá si je spálila. (tleskáme levou dlaní proti pravé dlani dítěte, na slovo "spálila" se zamračíme, dlaň odstrčíme a dáváme všemožně najevo, že se nám spálený koláč nelíbí).

Vrána (rozvíjíme fantazii)
Vrána letí, nemá děti. (pohybujeme prsty kromě palců a předvádíme let vrány).
My jich máme jako smetí.
My jich máme, neprodáme, (zakroutíme hlavou)
dobře si je vychováme. (pohoupání, pusa na čelo, pevné stisknutí v náručí apod.).
Obměna: místo vychováme můžeme říkat: pohoupáme, pošimráme, natřásáme, očmucháme a provázet je pohyby.

Šiju boty (rozvíjíme motoriku)
Šiju boty do roboty, (otáčíme ruce)
nemám chleba ani sejra,
kočka mi to všecko snědla,
uděláme kšššššc! (prudce rozpažíme).

Třepy, třepy, ručičky (rozvíjíme motoriku)
Třepy, třepy ručičky, takhle plavou rybičky. (protřepeme volně ruce, předvádíme rukama v blízkosti tváří pohybující se ploutve).
Kde jsou ty rybičky? (tleskáme do rytmu)
Snědly je kočičky. (máváme do rytmu)
Kde jsou ty kočičky? V lesy se zaběhly. (pohyby se stále opakují, střídáme tleskání a mávání)
Kde jsou ty lesy? Na prach shořely.
Kde je ten prach? Voda jej vzala. (na slovo voda předvádíme rukama vlnky)
Kde je ta vodička? Plave v ní rybička. (stejně jako na začátku předvádíme rybu)
Třepy, třepy, ručičky, takhle plavou rybičky. (stejné pohyby jako v první sloce).

Honza jede (rozvíjíme motoriku)
Dítě leží nahaté na zádech. Držíme mu zlehka chodidla a otáčíme nohama jako při jízdě na kole. Nic nesmíme dělat násilím. Dítě brzy pochopí a pohyb bude samo napodobovat.
Honza jede z kopečka, vrzají mu kolečka. (nohy otáčíme zlehka dokola)
Honza jede, nemá koně,
má opratě, tahá za ně. (chytíme dítěti jemně nohy za kotníky a opatrně za ně zataháme).
Obměna: koníčka také může hrát dítě lezoucí po čtyřech, nebo maminka osedlaná dítětem.

Kovej, kovej (rozvíjíme rytmus)
Na bosá chodidla poklepáváme (masírujeme) pravidelně jemně pěstí nebo dlaní v rytmu říkanky.
Kovej, kovej, kováříčku, okovej mi mou nožičku.
Okovej ji hezky, dám ti čtyři český. (čtyřikrát zlehka plácneme pěstí dítě do chodidla)
Okovej mně obě, zaplatím já tobě.
Kovej, kovej, kováříčku, okovej mi mou nožičku,
dám ti za to groš, budeš-li mít málo,
ještě starý koš,
budeš-li mít ještě málo, dám ti starou halenu, budeš ji mít na zimu.
Obměna: jakmile se dítě naučí lézt po čtyřech, může v této poloze zvednout nožku jako koníček a my ji můžeme okovat.

Bumtarata (rozvíjíme humor)
Dítě leží nahaté na zádech. Předpokladem je dobrá nálada a zájem.
Bumtarata na vrata, (chytneme dítěti dlaně a společně s ním tleskáme do rytmu říkanky)
máme čtyři koťata. První mňouká (pošimráme dítěti levou dlaň a provázíme zvuky: mňau)
druhé přede, (pošimráme dítěti pravou dlaň a hlasem napodobíme předení kotěte)
třetí hajat nedovede (pošimráme levé chodidlo, s povzdechem zakroutíme hlavou)
a to čtvrté prská, (pošimráme pravé chodidlo a předvedeme prskání kotěte)
ocáskem si mrská. (zahýbeme palcem pravé nohy dítěte. Nakonec se můžeme s dítětem zasmát, ale v tom nás nejspíš dítě předběhne).

Ťukaná (rozvíjíme motoriku)
Zlehka dítěti do otevřené dlaně ťukáme ukazováčkem.
Tu ďubala slepička, tu, tu, tu.
Tomu dala, tomu nic,
tomu málo, tomu víc.
A ten maličký letěl, frrr do políčka na zrníčka. (zamáváme rukama jako křídly).

V příštím pokračování se můžete těšit na hry s natřásáním na klíně a skákáním a také hraní s obličejem a hlavičkou.

Tento článek mohl vzniknout díky knize Hry pro maminky s dětmi od Jany Hanšpachové.
Související články najdete v rubrice Vzdělání má hořké kořeny, ale sladké ovoce (rubriky na této straně vpravo nahoře).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kolíska kolíska | 7. ledna 2012 v 12:32 | Reagovat

Ahoj Mate a Waity, vy se mě tak líbíte jak cvičíte :-D Nám spadl plot, byl už starej, dřevěnej a hodně vratkej, za poslední sloupek jsme občas přivázaly nějaký zvíře a letos sice nebylo moc sněhu ale hodně bláta okolo a taky jsem občas otáčela hlavu po Davidovi a vrazila jsem do něho něčím, kárkou, kolečkama, a taky na motorce, prostě spadl a tak už kolik dní stavíme novej. Říkáme mu novoroční, všichni pomáhají a všichni jsou jak čuňata :-? No a jak táta mlátí palicí a zatlouká sloupky tak my mu k tomu říkáme říkačky a von by nás nejrač poslal někam ale nemůže musí se soustředit, No tím celým plkáním tady vo plotě chci říct, že ty vaše říkánky už všechny umíme a denně je používáme. Tak jsme rádi že sou tu nový, Tak ahoj zase někdy. Zdravíme taky z bříška do bříška :-)

2 brabi brabi | 8. ledna 2012 v 18:53 | Reagovat

A zase plno nových (námi už zapomenutých)básniček a říkadel. Jak je z nich poznat, že vlastně vznikaly na venkově a dávno, že? Asi jsme je jako malé děti taky poslouchaly :-)

3 tepi tepi | 10. ledna 2012 v 19:37 | Reagovat

Tak já musím říct, že nám Ježíšek přinesl krásné hudební nástroje jako dvě rumba koule, dvě tamburíny a dva bubínky s rukojetí. Po Vánocích jsem učila své děti každé ráno pustit si muziku místo rozcvičky vzít si nástroje a jakýmkoliv způsobem se vlnit a řádit po pokoji.Bavilo je to hodně až najednou koukám a všichni koukáme, že máme v bubínku díru jako vrata. Chvíli jsme mlčky stáli a hleděli na tu nemalou díru přes celý nástroj, Lisetka chtěla dokonce i plakat a pak jsme se na to vykašlali začali se smát a popadat se za břicha, pustili jsme si opět muziku a tančili jsme zase jako černoši a řvali přitom smíchem a zpěvem až se náš tatínek přišel podívat co se to tam nahoře děje a zda jsme se už dočista nezbláznili.Místo údivu nás začal natáčet a pak se k nám s velkou radostí přidal a taky si zakroutil bříškem.Škoda, neškoda, přece si tu dobrou náladu nenecháme touto nemilou nehodou pokazit, pardoon ježíšku pardon. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama