... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Hraní s dětmi - natřásání na klíně, skákání, hraní s obličejem a hlavičkou

2. dubna 2012 v 21:37 | Waity |  Vzdělání má hořké kořeny, ale sladké ovoce.
Houpání v náručí nebo později na klíně je z psychologického hlediska velmi působivý a silný podnět. Dítěti připomíná slastný pocit jednoty s matkou z období nitroděložního vývoje. Dítě se při houpání v náručí nachází jako v měkké vyhřívané kolébce, prožívá zde stav dokonalého citového uspokojení, je chráněno před rušivými vlivy okolí.


Natřásání na klíně je dynamičtější formou pohupování. Začíná se jemným natřásáním na kolenou, intenzita výskoků se stupňuje, až nakonec dítě doslova vylétává z maminčiných kolen a zase na ně padá. Síla pohybů se volí podle reakcí dítěte. Temperamentní děti budou vyžadovat s naší pomocí i předstírané pády na zem, kdy dítě z kolen za ruce spouštíme k zemi, abychom ho na poslední chvíli zase "zachraňovali". Jiné děti budou projevovat nechuť a obavy již při lehkém nadskakování na klíně.
Stejně jako natřásání na kolenou je oblíbenou zábavou "projížďka" spojená s nadskakováním na maminčiných zádech. Dítě se při ní pevně drží maminčina krku a nohama objímá její boky. Maminka zlehka jednou rukou přidržuje dítěti ruce a druhou rukou jistí dítě pod zadečkem.

Když už dítě umí bezpečně chodit, je na čase, aby se naučilo skákat samo. K podpoření skákání se hodí většina říkanek, jež doprovázely hravé natřásání na kolenou. Náročnější formy skákání mohou být spojené se střídáním nohou (skok na jedné noze), přes překážky atd. Nejoblíbenější pointou většiny skákacích her bývá dynamický výskok zpět k mamince do náručí jako do pelíšku bezpečí.

Koníček (rozvíjíme motoriku)
Posadíme si dítě na klín zády k sobě a zlehka natřásáme, přitom mu přidržujeme ruce.
Houpy, houpy, houpinky, koníček je malinký.
Kampak na něm pojedem? Po ulici z města ven.
Celý den jsme na něm jeli, ale nic jsme neviděli.
Jen dva pejsky bez ocásku přivázané na provázku.
Velký štěkal: hafy haf (hafy haf řekneme dítěti do pravého ouška a vykoukneme zprava na něj)
a ten malý: ňafy ňaf. (totéž zleva)

Klouzačka (rozvíjíme motoriku)
Houpy houpy houpy, co si žabák koupí?
Koupí on si za kačku velikánskou klouzačku. (Pohupujeme s dítětem na kolenou a držíme ho jemně v podpaží nebo za ruce)
Po klouzačce do rybníka (Dítě zlehka suneme pomalu po natažených nohou k zemi)
veze klobouk pro vodníčka. (Dítěti položíme ruce na hlavu)
Žbluňk! (Přistání na zemi, jež představuje rybníček)

Spadla moucha ( rozvíjíme rytmus)
Dítě je na klíně a nakonec ho opatrně necháme spadnout na kolínka.
Spadla moucha do capoucha,
zlámala si koleno,
tři neděle naříkala, tuze ji to bolelo.

Skákavá ( rozvíjíme motoriku)
Dítě sedí na klíně, či vzpírání dítěte na matčiných kolenou, nebo stojí samo na zemi a skáče.
Žába skáče po blátě, koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký? Na zelený strakatý.

Skákej skákej medvěde, čert pro tebe pojede,
s roztrhaným měchem stojí za ořechem,
s drátovaným talířem budeš v pekle malířem. (Dítě "maluje" ukazováčkem ve vzduchu)

Obličej a hlava
Tyto hry patří k nejmazlivějším a nejněžnějším ze všech her s říkadly. Mají velmi blízko k ukolébavkám, a proto jsou velmi vhodné jako součást uspávacího rituálu. Říkanka zamykám zamykám les může být pravidelným uspávacím zaklínadlem, jež vyjasní dětskou mysl a nezanechá v ní žádné znepokojující stopy předešlých událostí.
Proč hry s hlavou a obličejem? Hlava je v raném věku dítěte centrem dění. Jakmile dítě slyší zajímavý zvuk nebo uvidí něco přitažlivého, otáčí tímto směrem hlavu. Naučí se ji také brzy zvedat v poloze pasení koníčků. Na hlavě jsou orgány nezbytné pro funkce většiny smyslů. Místa na obličeji, uši, vlásky, jsou neobyčejně citlivé na něžné doteky. Právě tato místa jsou jako stvořená k laskání maminkou. Při mazlivých obličejových hrách a masážích si navíc dítě postupně uvědomuje jednotlivé části obličeje. Na prsty si vidí, objevovat tajemství ruky a hrát si s prsty může postupně samo. Podněty o tom, co všechno se nachází na obličeji, získává prostřednictvím našich dotyků.

Zamykám, zamykám les (Uklidnění)
Hrajeme vždy těsně před rozloučením a políbením na dobrou noc.
Zamykám, zamykám les, aby sem nikdo nevlez, (Na čele dítěte kroužíme bříškem ukazováčku po směru hodinových ručiček)
ani dědek, ani bába, ani kočka, ani pes.
Vleze-li sem dědek, ať je z něho dudek.
Vleze-li sem bába, ať je z ní žába. (Doplňujeme podle aktuálních zážitků dítěte, před čím ho chceme v noci ochránit. Naopak k němu můžeme přivolávat něžné motýlky, hebké králíčky atd.)

Roste roste lesíček (rozvíjíme vnímání)
Roste roste lesíček, (dotýkáme se vlásků dítěte)
pod lesíčkem silnička, (Čelo)
pod silničkou svíčičky, (Oči)
pod svíčkama smrky, (Nos)
pod smrkama hamy. (Pusa)
pod hamama bery, (Ruce)
pod berama kleky, (Kolena)
pod klekama chody, (Chodidla)
pod chodama černá zem. (Zlehka pleskáme dítě do chodidel)

Když půjdeš na brambory (rozvíjíme humor)
Když půjdeš na brambory, jestli tě nikdo nevidí,
tam koukej, (Zatáhneme zlehka nos doprava)
tam koukej, (Totéž doleva)
když nikoho neuvidíš, kopej, kopej, kopej, (Zlehka taháme za nos dolů)
a když někoho uvidíš, honem utíkej, utíkej, utíkej.
(Taháme zlehka za nos dopředu. Nakonec od nosu vyběhne náš ukazováček a prostředníček jako symbol pelášících nožiček, které běží dítěti po celém tělíčku a končí v některém z úkrytů, např. v podpaží. Text můžeme ještě doplnit: "A tady se schovej. Až tě nikdo neuvidí, opatrně vylez...a můžeš jít zase na brambory." Hra začíná znovu od nosu)

Čmuchy čmuchy (rozvíjíme vnímání)
Paci, paci, pacičky, to jsou moje ručičky. (Učíme dítě tleskat)
Ťapy, ťapy, ťapičky, to jsou moje nožičky. (Učíme dítě kopat, tj. odrážet nohama od našich dlaní nebo dupat)
Ručky, aby dělaly, nožky, aby běhaly.
Očka, aby viděly, (Pohladíme partie kolem očí, podíváme se zblízka dítěti do očí)
ouška, aby slyšely. (Doteky uší)
Pusinka je na papání (Otevíráme pusu, provokujeme dítě k napodobování)
a nosánek na čmuchání. Čmuchy, čmuchy, čmuch. (Divoce čicháme na různých místech k nahému tělu dítěte tak, aby nasávání vzduchu do nosu bylo hlasité a vyvolávalo v dítěti smích)

Berany, berany, duc (rozvíjíme motoriku)
Můžeme hrát již v době, kdy ještě dítě neumí v poloze na bříšku zvedat hlavu. Hrajeme ji tak, že se k ležícímu dítěti pomalu přibližujeme čelem, až o sebe naše čela vzájemně zlehka narazí. Plně hru rozehrajeme v době, kdy dítě začíná pást koníčky a lézt po čtyřech. Je to jedna z nejoblíbenějších her dětí v raném věku. Asi proto, že děti neobyčejně přitahuje komická čelní srážka s maminkou. S přibývajícími měsíci děti neváhají stát se odvážnými bojovnými berany, což může mít za následek i občasné boule na čele. Dítě brzo pochopí, že každá legrace něco stojí, a je ochotno pro ni přinášet takové oběti Usmívající se
Máme doma berana a ten trká rohama, (Blížíme se s úsměvem čelem proti čelu dítěte)
berany berany, berany berany, berany duc. (Na slova "berany" se zlehka oťukáváme čely, na slovo "duc" následuje silnější srážka, která však musí zůstat zábavou a nesmí dítě rozladit)

Koza Líza (rozvíjíme motoriku)
Dupy dupy, nožky nohy, (Nohy dupou na podložce)
koza Líza, ta má rohy.
Trky trky, takhle trká, (Narážíme čely nebo si z ukazováčků vytvoříme na hlavě rohy)
do Matynka pořád strká. (Strkáme se zlehka s dítětem např. zadečkem, bokem atd)
Cupy cupy, zelí chroupá, (Navzájem se okusujeme)
koza Líza není skoupá,
o zelí o zelí, hned se s tebou rozdělí. (Dáme si s dítětem pusu, pohladíme se)

Eskymácké pusinky (rozvíjíme humor)
Eskymáci to jsou máci,
ti když nemaj žádnou práci,
sundají si holinky, (Chytíme dítě za kolínka a sjedeme mu po nohou až k palcům)
dávají si pusinky. (Pusinky nosem)

Mechová (uklidnění)
V zeleném lesíčku hledám hledám mech, (Prohledáváme vlásky dítěte)
jestli já ho najdu, spát mě na něm nech. (Položíme svůj ukazováček a prostředníček na obočí dítěte, to je mech)
Chrrr, chrrr. (Prsty usnuly na mechu, zlehka se nadzvedávají při nádechu a pokládají při výdechu. Ukážeme dítětei, aby zlehka zavrtělo hlavou. To prsty probudí, nespokojeně zamručí, převalí se a za chvíli zase chrápou)

Hlávka zelí (rozvíjíme vnímání)
Není zelí jako zelí, některý je zelíčko, (Pevně držíme hlavu dítěte v dlaních a mazlíme se s ní. Na slovo zelíčko políbíme dítě na čelo)
některý je nemaštěný, některý jen maličko. (Naše rty zlehka ochutnávají zelí, tj. dotýkáme se rty vlásků dítěte, tváří a jiných partií obličeje. Stále se na dítě usmíváme)

Kocour darebák (rozvíjíme vnímání)
Vyplazování jazyka je vedle foukání další výborná průprava mluvidel.
To je louka, (pohladíme čelo dítěte)
to je les, (Něžně prohrábneme jeho vlasy)
to je kočka, (Jemně zataháme za pravé ouško)
to je pes, (Totéž za levé ouško)
tady darebák kocour oknem vlez. (Vyplázneme na dítě jazyk a počkáme, až nás napodobí)

Domeček (rozvíjíme humor)
To je střecha, (Pohladíme čelo dítěte)
to jsou dvě světýlka, (Dotkneme se zlehka víček)
to jsou dvě peřinky, (Pohladíme tvářičky)
tady jsou dvířka, (Pusa: otevřít, zavřít)
a kdo chce navštívit domeček, zazvoní na tenhle zvoneček, (Zmáčkneme zlehka nos)
cililink cililink.

Příští díl věnujeme točení, honičkám a domácímu sportování.

Tento článek mohl vzniknout díky knize Hry pro maminky s dětmi od Jany Hanšpachové.
Související články najdete v rubrice Vzdělání má hořké kořeny, ale sladké ovoce (rubriky na této straně vpravo nahoře).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 brabi brabi | 4. dubna 2012 v 22:43 | Reagovat

Doufám, že si Matyášek užívá všeho o čem píšeš a básničky umíš zpaměti, jako když bičem mrská ;-) Dávala jsem včera odkaz na tvůj blog kamarádce, která opatruje roční vnučku, aby si oprášila zásoby básniček a říkadel. Moc na vás myslím a zdravím, opatrujte se :-)

2 waity waity | 5. dubna 2012 v 23:12 | Reagovat

[1]:Brabi, no, abych pravdu řekla, některé básničky umím dobře, některé ne a některé jsem dělala dříve a už na ně zapomněla, páč jsou miminkovské pro děti co chvilku poleží nebo posedí. Ono je to teď takové těžké. Maty je stále v pohybu a uklidňovat ho je občas nad lidské síly. I před spaním, to chytne skákavou náladu a i ukolébavka se zpívá skoro zbytečně. Ale různá říkadla používáme denně, často prohlížíme knížky s říkadly a obrázky. Matynek se spoustu z nich naučil říkat sám, takže ho občas překvapeně přistihnu, jak si notuje, a jen doplňuju slovíčka co vynechal :-)
Taky Tě moc zdravíme :-)

3 Sara Sara | 12. dubna 2012 v 14:01 | Reagovat

:-)To jsou krásná jehňátka a těch bobků :-D

4 Sara Sara | 12. dubna 2012 v 14:03 | Reagovat

Víš kdy já jsem na tento článek přišla? Zrovínka tady mám Tyáška, sedí mi na klíně prohlížíme si tvoji fotku, Tya na tebe mluví a ty už máš miminko :-)  :-)  :-)

5 waity waity | 17. dubna 2012 v 20:21 | Reagovat

[4]: Tyášku, vydrž, vím, u bubu je krásně, ale občas smutno, už brzy budeme zase spolu. Tvoje máma a sestřička :-)

6 Sara Sara | 18. dubna 2012 v 21:45 | Reagovat

No my vydržíme, ale nevydržíme jestli sem hnedka nedáš malou Annu na obrázku a článeček co dělá a tak :-D no my víme, že furt jenom ležíte pijete a koukáte na sebe :-P

7 waity waity | 19. dubna 2012 v 18:30 | Reagovat

[6]: Nene, naši holčičku si musí představit sám Tyášek, a ten ji ještě neviděl, takže si musíte ještě chvilku počkat na společné chvilky a focení a seznamování :-)

8 Sara Sara | 21. dubna 2012 v 12:09 | Reagovat

Tak dobře Tya, moc se těšíme a já dodám, že se spolu právě seznamují Matyášek s Aničkou a koukají na sebe, sahají, vydávají zvuky a zjišťují s velkým překvapením, že se vlastně dobře znají :-)  :-)  :-)

9 Kolíska Kolíska | 21. dubna 2012 v 12:28 | Reagovat

Mate, Waity a tatínku a ostatní všem vám strašně moc blahopřejeme. Těšíme se na obrázky a protože my to všecko máme teprv před sebou tak se těšíme a taky zároveň bojíme. Divočina zdraví civilizaci. Doufám, že nebudu rodit na kuchyňským stole. Kolíska, David a obrovský břicho :-D

10 waity waity | 21. dubna 2012 v 14:38 | Reagovat

[9]: Kolísko, neboj, nebudeš, všechno se zvládne, když půjde do tuhýho, koza nebo klisna vypomůžou..a teď vážně: určitě to zvládneš, porod může být i docela hezkej, opravdu :-) A už se moc těšíme na  zprávičky, že se Vám narodila holčička ;-)

11     | Web | 9. května 2012 v 23:04 | Reagovat

To je moc pěkný. :-x  O_O

12 Míša Míša | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 0:41 | Reagovat

Podle mě je důležité již v raném věku sledovat sklony a koníčky dítěte, pak bude jednodušší s ním vybrat tu správnou výšku. Pokud je dítě chytré, tak se mu nabízí otevřená náruč v obchodním sektoru.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama