... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Průjmová onemocnění batolat a starších dětí

29. července 2013 v 21:34 | Waity |  Vzdělání má hořké kořeny, ale sladké ovoce.
Nedávno si naše obě děti prošly rotavirovým blinkacím onemocněním. Jedno z nich skončilo na kapačkách na infekčním oddělení. Bylo to hodně nepříjemné, protože když máte doma dvě děti, z nich jedno maličké, které ještě kojíte, tak za tím druhým Vás prostě do nemocnice nepustí, natož že byste tam mohli být s ním. Nakonec tam mohl být s naším Kulíškem tatínek, ale jen přes den, a já za ním mohla přijít pouze na návštěvu. Jak mi bylo smutno! A jak bylo smutno Kulíškovi! Po vykapání asi 18ti kapaček do jeho vyhublého tělíčka ho naštěstí čtvrtý den paní doktorka pustila domů. Zřejmě i na základě mého telefonátu s ní a hlavně toho, že tam kromě přinesených rohlíků opravdu nic nesnědl. Má ve zvyku ve stresu a při bolestech nejíst vůbec nic. Paní doktorce jsem slíbila, že doma se nají. Najedl.

Tento článek píšu hlavně proto, že jsem si tentokrát vůbec nevěděla rady, co dělat, až v nemocnici nám dali do ruky letáček o jídelníčku, který je velmi důležité dodržovat, aby se tělíčko zbytečně nevysilovalo.
U této nemoci je asi nejnebezpečnější, že se malé dětské tělíčko vysílí a pak už nemá sílu ani chuť s nemocí bojovat, jak se to stalo právě u nás. Myslela jsem si, že takových blinkání jsme už zažili, že to doma sami zvládneme. Ale Kulíšek už čtvrtý den nepozřel vůbec nic, stále ho velmi bolelo bříško a už přestával i pít, jen chtěl spát a spát. A to už bylo nebezpečné.
Copaťoučká nám bohužel nemohla verbálně sdělit nic, a tak týden proplakala. U ní jsem se dopustila velké chyby, že jakmile dostala chuť k jídlu, dala jsem jí kousek Lučiny místo pouhého rohlíku. No, vyžebrala si ho, neměla jsem to jíst před ní a solidárně jsem si měla dát suchý rohlík s ní. Dostala obrovský průjem, v nemocnici nám řekli, že zřejmě i díky mému kojení, kterého jsem se ale v žádném případě nechtěla vzdát. Tak nevím, jestli jí kojení ublížilo, nebo spíše pomohlo. V nemocnici neskončila, zvracet přestala druhý den, ale dostala ten ošklivý průjem. Paní doktorka pro příště podle nejnovějších výzkumů doporučila vysadit kojení alespoň na jeden den. Ale zkuste si to, nepřijít takhle o mlíčko. Odstříkávat asi v této situaci moc času ani chuti není. Já tedy kojila.
Tak teď ten slíbený opsaný letáček:

Jídelníček u průjmového onemocnění batolat a větších dětí
Hlavní zásadou při každém průjmovém onemocnění je snížit zatížení trávicího ústrojí vhodnou dietou. Tato dieta musí zajistit dítěti dostatek tekutin, vyloučit potraviny bohaté tukem a cukrem, potraviny dráždící. Stravu podáváme zprvu spíše kašovitou a častěji.
První den onemocnění nabízíme v dostatečném množství tekutiny - slabý černý čaj slazený glukopurem, eventuelně minerálku. Velice vhodný je iontový nápoj (Kulíšek, Rehydron atd.), neboť obsahuje potřebné množství minerálií. Při zvracení podáváme tekutiny chlazené, častěji a v malých dávkách - po lžičkách.
Pokud se stav nelepší, je nutné vyšetření lékařem, který event. rozhodne o přijetí dítěte na Kliniku dětských infekčních onemocnění.
Při zlepšení stavu podáváme mrkvovou polévku, rohlík, suchary, z ovoce loupaná jablka, banány. Ovoce je možné rozmixovat do rýžového odvaru (50g rýže vařit v 1 litru nezávadné kojenecké vody asi 1/2 hodinyy, pak vše rozmixovat a dolít převařenou vodou do původního objemu 1 litru. Uschovat v chladu a osladit glukopurem.
Při příznivém vývoji stavu podáváme tyto potraviny:
Dušené telecí, hovězí, kuřecí nebo králičí maso. Z příloh rýže, nemaštěné brambory nebo těstoviny. Vhodná je také dušená mrkev, žemlovka nebo rýžový nákyp.
Zcela nevhodné potraviny zpočátku jsou: mléko a mléčné výrobky, uzeniny, konzervy, tučné a sladké moučníky, luštěniny, nadýmavá zelenina, kromě banánů a jablek ostatní druhy ovoce, sodovky, mošty, čokoláda.
POZOR!!!
Je nutné si uvědomit, že průjmové onemocnění může být vyvoláno choroboplodnými zárodky a může být proto nakažlivé. Dítě má být proto uloženo na lůžko a jeho styk s ostatními členy rodiny má být omezen. Má mít svoje vlastní nádobí, svůj nočník. Nezapomínáme na důkladné mytí rukou. Léky podáváme jen na doporučení lékaře nebo lékárníka!

Červeně jsem vyznačila důležitou věc. Dávkování studeného nápoje po lžičkách. První zvracení může signalizovat pouze, že dítě snědlo něco nevhodného. Ale pokud se pak napije a opět to vyhodí, je načase začít týrat hlady a žízní. Hned! Pokud člověk místo tvrdého dávkování poskytne normální množství tekutin, tak se dítě neustálým zvracením velmi oslabuje. Takže nečekat zda blinkání samo přejde a začít dávkovat vyledovaný černý čaj oslazený glukopurem (1 lžička vymraženého čaje po 15 minutách) - hned poté, co dítě vyhodí obsah žaludku podruhé. Jak dítě přestane zvracet, může se dávka pomaličku zvýšit. Neustálé napájení vodou a zvracení dítě neuvěřitelně vysílí. A to je cesta do pekel.

Zde je popis jedné maminky, její děti i s manželem si prošli podobným onemocněním:
Manžel onemocněl dřív než děti, pití neomezoval a šlo to z něj horem spodem několik dní - pil dle libosti a byl týden úplně vyřízený. Od manžela to chytl mladší syn - po čtyřech zvraceních (pouhé 3 hodiny od prvního zvracení) jsem volala pediatře, která mi poradila dávkování vyledovaného čaje - syn byl za dva dny úplně zdravý. Mladší syn to chytl ještě o den později - dávkování nastalo hned po prvním zvracení, po šesti hodinách jsme dávku z jedné lžičky zvýšili na 1 lžíci/15 min, pak 2 lžíce, pak půl hrníčku,… - a následující den byl zcela fit. Takže kdybych věděla, co/od koho dítě chytlo, tak týrat hlady hned, když nevím, tak začít dávkovat až po druhém zvracení. No a kdyby se do 24 hodin stav výrazně nezlepšil, tak volat doktorce.

Dále označuji styk s ostatními členy rodiny. Toto jsme také podcenili. Děti musí opravdu používat svoje nádobí a nočník, ale stejně se zřejmě nevyhnete nákaze. Jediné, co mohu doporučit, nezvat k sobě návštěvy, takovou chybu jsme asi po týdnu udělali my. Do tři dnů tak onemocněl Čmeláček a hned po něm to chytla jeho sestřička. A pokazilo jim to dovolenou. Tímto se hluboce omlouvám, doufám, že už to nikdo další nechytne a příště je nechci vidět alespoň 10 doporučených dní, zvát je k sobě domů asi taky nebude košér, protože bakterie se zde mohou na věcech udržet až 14 dní. Jsou opravdu odolné a vydrží i různé antibakteriální prostředky. To jsme vyčetli až dnes. Bohužel.

Tepi, tento článek je teď hlavně pro Tebe a přeju dětem brzké uzdravení. Ty a Sára popíjejte slivovičku, každý den třikrát lok, ať si dezinfikujete tělíčka. Opravdu to pomáhá. Já jako jediná jsem vydržela, držela jsem se tohoto doporučení. A možná i proto jsem se z toho nezbláznila. 10 praček denně poblinkaných a pokakaných věcí hovoří za vše, člověk nestíhá prát, nestíhá se o všechny starat, neví, za kterým děťátkem v noci vstávat dřív, kdo je důležitější, jestli menší miminko, které už neblinká, ale pořád pláče, nebo staršáček, který pláče "maminko, bolí bříško, já už nechci blinkat", sám ani nespí a stále připravuje medecínky. Jak já si přála, aby už všechno skončilo a moje děti začaly opět pořádně zlobit, jak to opravdu umějí. Týden jsem se nedostala ven, protože od uplakaného miminka a batolátka se prostě neodchází. Ještě, že si náš Nejmilejší táta mohl vzít volno, nakupovat a starat se vždy o toho druhého. Sám s nemocí taky zabojoval, ale má dobrou imunitu, tak to ustál a za tři dny byl fit. Také díky tvrdé dietě.

Zde bych ráda napsala všechny způsoby, které mne napadly v souvislosti s tímto onemocněním, že by mohly pomoct. Vyberte si jednu nebo dvě věci, bližší info si najdete snadno na internetu. Nezkoušejte všechno překotně a na přeskáčku jako já. To právě vůbec nepomohlo.
  • Přírodní přípravek Kuzu (k dostání ve zdravé výživě),
  • iontový nápoj tento: http://madlenangelinasara.blog.cz/1307/iontovy-napoj-aneb-slany-caj
  • mladý ječmen (zdravá výživa),
  • chlorella (zdravá výživa),
  • rakytníkový olej (zdravá výživa),
  • echinaceový sirup (zdravá výživa),
  • Fantomalt (lékárna)
  • rýžový odvar (recept popsán výše).
Většinu z toho nám Kulíšek stejně nevzal do úst, s výjimkou toho, co nebylo v nápoji cítit (kuzu, Fantomalt).
Rozhodně se neosvědčily mléčné výrobky, ovoce s výjimkou banánu, celozrnná rýže (nešla pořádně rozvařit).
Určitě toho bylo více, jestli mě ještě něco napadne, napíšu do komentářů.

Moje děti mají teď žravé období. Mají co dohánět..

A na základě nechtěného odloučení se mají víc rádi a to mne neskutečně těší a naplňuje..
Huráá, i tahle hnusná nemoc má svůj konec. Všechno zlé je pro něco dobré. Třeba pro to, že náš Kulíšek už pro příště ví, co znamená slovní spojení být v nemocnici a jaké to je, když se nepapá a paní doktorka musí píchnout do ručička a teče tam zdravá vodička.
Moc děkuji všem, kdo nás podpořil formou ICQ, SMS, telefonu, blogu. Děkuju za milá slova!
Brzy zase napíšu o nás, tentokrát už o něčem veselejším.
Krásný zbytek léta!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tepi Tepi | 29. července 2013 v 22:21 | Reagovat

Ahoj Waituško, děkujeme za prima bacilky poootvory jedny hnusný a taky za tento článek určitě pomůže spoustě maminkám.Já naštěstí věděla skoro všechno, ale i přes to je vám doma ouzko, když vidíte ty vaše malé drobečky jak se perou a trápí a pláčou vám v náručí a vy s tím nemůžete opravdu nic udělat jen čekat až vše odezní. Už jsme s onemocněním v půlce a doufám, že co nevidět vše zvládneme a budeme se zase smát a radovat jako to opravdu umíme. Ještě jednou ti děkuji Wai.

2 Tepi Tepi | 29. července 2013 v 22:25 | Reagovat

Waity ta první věta je ze srandy ano??nic ve zlém, už teď se těším jak se tomu společně pak někde zasmějeme třeba u moříčka pápá

3 Sara Sara | 30. července 2013 v 0:22 | Reagovat

Náhodou, holky, všechny vaše mrňata se ukázala, jako velcí bojovníci a už se všechno obrací v dobré. Jenom na potvrzení mých slov: Anělika, se i přes svoji první velikou a krušnou nemoc usmívala i ve spinkání a k našemu velkému překvapení začala velmi naléhavě plakávat ne když jí bylo zle, ale když její bráška opustil domov, zmizel, kam, to nemohla pochopit, nikdo jí nebral věci, nikdo přes ni neskákal, nikdo doma nekřičel. A my s údivem zjistili, jak dokáže milovat svého velkého bráchu a jak moc jí chybí.
Tya, to je kapitola sama pro sebe a myslím, že na něho v nemocnici dlouho nezapomenou, protože výkřiky: Neber mi to, když mu vytahovali jehlu z ruky nebo: Já nechci jít domů! asi budou tradovat nemocniční kronikou, a to že všechno zlé je pro něco dobré a Kulíšek teď baští jako ďábel taky není k zahození. Takže ta hrůza která na nás čišela kdy to začal vzdávat je pryč.
Další velký bojovník je Basty, který přežil cestu z jižních Čech ve velmi zbědovaném stavu, za neustálého blinkání, naprosto bez pláče. Abychom se rychle dostali domů, do postýlky, do čistoty, do teplé vodičky, chtěli jsme jet jako střela, ale nakonec jsme zastavovali za každou zatáčkou, blinkali a poblinkali celou cestu domů a on ani nemukl, u benzínek jsme dávali do trávy deku a trošku ho nechali natáhnout a lidi chodili kolem, litovali ho a on povídal o vlacích, psech a ožužlával si jediné kolečko hroznového cukru za celý den.
A pak jsme mysleli, že to máme za sebou, že už Basty bude v pořádku, ale ne Lisetka ten den namalovala na zeď Lociku v životní velikosti, šla s maminkou nakoupit a kopala před sebou míč a pak si vystřihla niagarské vodopády přímo do čisté postele, a teď už druhý den spinká a probouzí se jen na kapičku vody a její navrácení do kyblíku a Basty to samé. Dneska jsme se těšili, že už bude konec, ale ani náhodou a tak pokračujeme. Pračka pracuje i v noci a převlíkání 4 matrací po půlhodinách je opravdu oblbující. Ať děláte co děláte málokdy člověk doběhne včas a malí marodi už mají ten gryf, rychle se posadit a strčit hlavičku do kyblíku, ale co je to platné když to všude stříká. Já vím celé tohle povídání je nechutné, jenže život někdy nechutný je a co my se na internetu nahledali informací a třeba i nechutných detailů, abychom věděli co rychle udělat. Ty rotavire, mohl bys už od nás vypadnout? [:tired:]

4 Sara Sara | 30. července 2013 v 0:30 | Reagovat

A ještě něco, všichni čtyři prcci zhubli, jsou jako šňůrky, opálené šňůrky s velikýma jímavýma očima. Ovšem přírodo, můžeš mi vysvětlit proč já??? nemůžu se pob..... a pos.... z podoby??? a zhubnout tak dejme tomu tomu o 3 velikosti??? hm :-?

5 waity waity | E-mail | Web | 30. července 2013 v 9:02 | Reagovat

[4]: :-D  :-D  :-D

6 waity waity | E-mail | Web | 30. července 2013 v 9:16 | Reagovat

Holky, to je bezvadné, že už to berete s humorem, to už je vidět, že se u Vás situace zlepšuje a to je jenom dobře. Vy už aspoň víte, jak dlouho to celé má trvat a co od toho čekat, že? ;-)

7 brabi brabi | 30. července 2013 v 11:48 | Reagovat

Bobečci moji malincí, větší i velcí, to jste si užili a ještě chvilku bude trápeníčko. Je mi vás tolik líto, ale je důležité, že jste už v pořádku a poučeni co kdyby to někdo v okolí potřeboval. Držím pěsti, ať jste dobří!!!!!!!!!!!!!

8 Radka Radka | 30. července 2013 v 13:48 | Reagovat

Jsem ráda, že jste to nakonec ustáli a zvládli. Těm co ještě dostonávají přeju hodně sil a trpělivosti. Zase bude dobře. Prošli jste takovou rodičovskou maturitou. Užili jste si asi hodně krušné chvilky a bolesti, když trpí děťátka...Ale hodně jste se naučili a příště už viramizeru zarazíte hned. Prošla jsem krušný rok po boku kamarádky, které onemocněla dcera rakovinou. Dívám se teď na všechno trošku jinak. Jak často mi hlavou bleskne přísloví: Co tě nezabije, to tě posílí. Mějte to na paměti a prožijte krásný zbytek léta, nabírejte sílu a kilečka-ty vaše žížalky bledé to rychle doženou, opatrujte se a jak se na to budete cítit, strašně ráda se s vámi uvidím. Papa všem. :-P

9 waity waity | E-mail | Web | 30. července 2013 v 20:43 | Reagovat

[8]: To je strašné, že i malé děti mohou mít rakovinu. Doufám, že je dcera Tvojí kamarádky v pořádku. To víš, že jsem si říkala: je to jenom infekční oddělení, žádná onkologie a za pár dní budu mít chlapečka doma zase zdravého. Ale co si budeme povídat, ono v té chvíli je mamince stejně ouzko. A třeba tenhle článek někomu pomůže, minimálně se na něj podívám já při nějaké další střevní viróze ;-)

10 Radka Radka | 31. července 2013 v 11:09 | Reagovat

tvůj článek je velmi hodnotný, pro každého čtenáře. Jednak člověk zjistí, že třeba není sám, kdo se potýká s takovou vyčerpávající chorobou a pak, najde tu skutečně fungující, ověřené rady. I odřené koleno je trápení. Každý okamžik v dětském světě rodiče prožívají. Někdy se ale laťka posune do extrému.V žádném případě nechci bagatelizovat nemoci "běžné", takové snad nesmí ani být, ve srovnání s nemocí nevyléčitelnou. To ne. Jen kolem sebe vidím hodně trápení a u všech pomáhá naděje a víra (v uzdravení nebo cokoliv jiného). Je důležité vědět, že na to člověk není sám, zbytek už je dílem spousty okolností i štěstí. Vaše děti měly pěkně zkažený kus léta, prožily bolest i děsivé ohrožení života, ale jak sama říkáš, odloučení je stmelilo. Pokud tedy trocha zlého přinesla víc dobra, pak je to celé jaksi "stravitelnější". Moc vaše mazlíčky zdravím. Za svou nemocnou kamarádkou pojedu zítra. Žije..umí se radovat z každé chvilky na světě a využít sebemenší kousek energie, síly a času. A to je podstatné. Dala mi hodně ponaučení a jestli já jim můžu nějak něco opětovat, je to souznění, empatie, naslouchání nebo nastavené rameno na přívaly slz. Nic mě to nestojí, nijak mi to neublíží a přesto tím pomáhám. To mě naplňuje spokojeností....
Vy z Rybníčkova, opatrujte se prosím, usmívejte, radujte...pořád je z čeho a škaredé už je za vámi. :)

11 Radka Radka | 31. července 2013 v 11:19 | Reagovat

Musím ještě zaklepat, že se nám už dlouho podobné potíže vyhýbají. Vojta dostal v jednom roce velmi těžkou salmonelu, měl po ní tak zničená střeva, že už pak chytal kde co. Užili jsme si diet a všeho možného celé předlouhé roky..uff! Znám ten pocit, že se ti dítě fyzicky ztrácí před očima, že naříká..Co bych tehdy dala za takový tvůj článek! Je skvělý!! Informační technologie nejsou jen ztráta času, jak leckdo tvrdí. Jsou zdrojem neocenitelných inspirací. Díky za ně. :-)

12 waity waity | E-mail | Web | 31. července 2013 v 21:16 | Reagovat

[11]: Vidíš, o tomhle Vašem příběhu ani nevím. Až jsem se zastyděla. Děkuji za moc hezká slova. A nemocnou kamarádku hladím. Rádi Vás také uvidíme. Ale radši počkáme, až všechny bacily půjdou do háje, ano? :-)

13 waity waity | E-mail | Web | 31. července 2013 v 21:27 | Reagovat

A další člověk už se necítí dobře, naše milá Sára, co se s Tepi trpělivě stará už 5 dní o Tepiny drobečky. Ach jo, kdo bude další? Tak bacha, k vlčí smečce se teď nikdo moc nepřibližujte :-P

14 Nitaka Nitaka | 13. srpna 2013 v 20:57 | Reagovat

Páni, to je teda superhnusný virus, když to tak čtu, přeju dětem brzké uzdravení a radostnou a hlavně chutnou rekonvalescenci :-)
Jen mě tak napadlo - byly některé děti proti rotaviru očkované nebo ne?? náš Martin to očkování má, tak by mě zajímalo, jestli je naděje, že to k něčemu je, nebo jestli to je další očkování na houby :-).
Hezký zbytek léta a ahooooj.

15 waity waity | E-mail | Web | 14. srpna 2013 v 13:17 | Reagovat

Ahoj Nitako, děkujeme za účast, teď už snad bude dobře :-)
A k Tvému dotazu. Já osobně děti proti rotavirům naočkované nemám a nenechala bych ani zadarmo. Je to zbytečná zátěž pro malé tělíčko k povinné Hexavakcíně, navíc Rotarix nechrání proti všem (je jich několik desítek), ale jen proti několika kmenům. Jsou další a další důvody, proč, ale to si každý rodič rozhodne sám a hlavně to chce něco si o tom nastudovat.
Krásné léto i Vám a Vašemu Martinovi ;-)

16 waity waity | E-mail | Web | 14. srpna 2013 v 13:39 | Reagovat

[14]: A neboj se rotavirů. Stačí když bude mít děťátko trochu větší pud sebezáchovy než náš Kulíšek, nemoc ho do nemocnice nedostane. Všechny ostatní děti si pár dní opravdu hodně zablinkaly a když jsme u těch dalších dodrželi dietu, nedostaly ani průjem a po týdnu bylo mnohem lépe.

17 Nitaka Nitaka | 17. srpna 2013 v 18:58 | Reagovat

Díky za názor, zrovna očkování proti rotaviru je pouze perorálně, navíc jsem ho měla solo, takže mi to až tak nevadilo, Martin s tím neměl problém. O očkování jsem si samozřejmě přečetla kde co a jdu střední cestou. Fakt je, že Martin zatím žádný průjem ani blinkání neměl a to chodíme do kolektivu dost. Znám dost dětí, které skončily na kapačkách, zvlášť když to chytly menší. Ale víš co po bitvě je každý generál :-)
Tak se mějte fajn a užívejte zbytek léta.

18 Nitaka Nitaka | 17. srpna 2013 v 19:01 | Reagovat

tou bitvou myslím teď když je martin už velký a žravý a hravě by to zvládl.

19 waity waity | E-mail | Web | 18. srpna 2013 v 14:10 | Reagovat

[17]: Já vím, ale i tahle perorální vakcína s sebou nese riziko a NÚ se nemusí nutně projevit hned. Nebudu Tě strašit, určitě víš, že je dobře, že jste ji dali zvlášť. Střední cesta taky cesta a jistě ses rozhodla správně ;-) Hlavně aby byly ty naše děti zdravé a spokojené, že? A máš se, že máš žravého chlapečka, víš to?  Mějte se hezky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama