... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Dubnové okamžiky..

29. dubna 2014 v 0:08 | Waity |  Dítě je tvůrcem sebe sama
Několik chvilek, na které nechci zapomenout.
Nejmenší družička na svatbě, ale nejvíc se jí líbilo na rozkvetlé louce, na obřad jít nechtěla..
Vlastnoručně šité velikonoční pytlíčky pro malé koledníčky ozdobené ubrouskovou technikou..
Jeden z koledníčků byl zrovna na Velikonoce nemocinka, právě s tátou dopletli mrskačky a na velikonoční pondělí se udělalo trochu lépe, než zase na týden padnul..
Copaťoučká našla klaunský nos, který mám schovaný po babičce Dandě..
"Mámo, culiciky, pošim!" A hned na to Kulíšek, že když má culíčky sestřička, tak i on by je moc rád měl.. Tak mám doma někdy dva culíkáčky a občas tak jdeme i ven :-)
Nemocinkování..
Společně s dětmi jsme si vyrobili talířek ovoce a zeleniny z modelíny, byli nadšení (třeba se konečně Kulíšek dá přemluvit a nějakou skutečnou zeleninu či ovoce dobrovolně sní) ..
Blbnutí s balony, co děti vytáhly z letní skříně..

Ještě je u nás něco nového zásadního. Hledáme nové větší bydleníčko, teda náš Nejmilejší táta tak půl roku sjíždí denně reality na internetu, hledá a taky shání peníze a já si diktuji takové ty dámské podmínky jako že chci hezké výhledy z oken a krásné prostředí okolo a tak podobně..
Byli jsme už na čtyřech prohlídkách,
zúčastnili jsme se jedné aukce o městské byty, kterou jsme prohráli s jednou paní makléřkou z realitní kanceláře, která to skoupila všechno,
měli zájem o velký krásný byt po starých lidech s velkou zahradou a zahradním domkem a rybníkem asi sto metrů vzdáleným, než nám to vyfoukl někdo jiný,
prohlídli si jeden polorozpadlý malý domeček se zahradou s výhledem na nádherný zámek, kde jsem se už úplně viděla, když by mi to mužíček dal dohromady, ale asi by se na tom udřel a stálo by to nakonec strašně peněz,
pak jsme přemýšleli o svém postaveném novém domě, ale v okolí je velká nouze o pozemky a když jsou, tak v dalekých vesničkách, kde dávají lišky dobrou noc, a když jsou v našem městě, stojí třeba skoro milion,
no a dnes jsme si prohlédli jeden moc hezký byt se spoustou výhod, který ani není daleko od našeho stávajícího.

Zatím vede ten poslední byt, i když bych tak ráda kus vlastní zeleně u našeho bydlení měla, ale neměla bych zapomínat, že máme pořád ještě chatičku, o kterou se taky chceme starat a ne ji mít zpustlou a opuštěnou a chceme na ni dál jezdit. Což s domečkem plným práce a velkou zahradou už by tak dobře nešlo. Tak kombinujeme, rovnáme priority, ptáme se dětí, kde se jim líbí (těm se líbí naštěstí zatím všude), přemýšlíme, co bude pro nás v budoucnu nejlepší ohledně cestování do školek, škol, kroužků, obchodů, prací a podobně, trochu se u toho dohadujeme, vážně jen trochu, spíše respektujeme vzájemně svoje potřeby a děláme kompromisy..
Stejně svému muži věřím, že snad i tentokrát jako poprvé, když hledal společné bydlení tehdy ještě pro nás dva, se nespálí, vybere spolu s námi to pravé a bude se tam nám čtyřem hezky žít.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | 29. dubna 2014 v 16:33 | Reagovat

Já bych vám tak moc přála, aby to bylo jak si přejete, dostatečný počet ložniček, jedna obrovská obývačkokuchyně s velikým stolem uprostřed a spoustou oken, hodně velkou válečkou-sedačkou a obsypaná hračkami a polštáři a kachličková koupelna do které se vejde víc než pračka a jeden člověk v minivaně :-D a když jsou tam děti, tak máma přečuhuje do chodby a nakonec kus země, matičky země úrodné a vlahé a voňavé, kterou by dětské ručky tak dlouho polévaly až by tam narostly aji kšandy nebo možná pravé orchideje O_O. Najít a pak financovat takový sen to je hotové umění a taky špetka štěstí a skoro pokaždé velký risk a mnoho odříkání a práce. Tak držíme palce a kočičí drápy ať to vyjde a ať to není za dlouho, člověka potom přestane bavit být ve střehu a plánovat a už mu to ani nedělá radost. Ale stejně je to hezký, nic takového jsem nikdy nezažila, nikdy jsem si nemohla vybrat kde budu bydlet ani nemohla ovlivnit jak to má vypadat, tak, to ta svoboda, co říkáme, že tady není :-?

2 brabi brabi | 3. května 2014 v 20:48 | Reagovat

Moc vám držím palce, aby vám to vyšlo co nejlíp!

3 kolíska kolíska | 4. května 2014 v 17:25 | Reagovat

Ahoj, moc vám přejem abyste si našli hezký bydlení, protože to je asi to nejdůležitější prostě ten základ vod kterýho se všecko odvíjí no.Kde člověk žije to v něm roste podle toho si utvoří myšlení to je odrazovej můstek do světa, tak su zvědavá co si najdete a doufám že nám o tom napíšete pochlubíte se vyfotíte a tak žejo. My když sme hledali místo na život tu našu přírodní touhu to bylo nákýho ježdění a prohlížení. Taky sme nevěděli jak to dopadne a jestli to vydržíme a nakonec jsme si vybrali místo kde nám srdíčko řeklo tady tohle to je a neohlíželi se kdy to budem mít spravený nebo jestli zvládnem na to vydělat. Ale když srdce řekne všechno se pak v dobrý obrátí a všechno se zvládne. Tenkrát jsme tam jeli asi na sedmý místo a seděli v trávě před těma polorozpadlejma baráčkama a představili si tam děti jak si tam budou běhat a my budem dřít jak votroci a když jsme to zaplatili tak z nás spadl strach a už nebylo zbytí. Museli jsme to zvládnout. dneska jsme tu šťastní pořád není všechno hotový ale to vůbec nevadí však na to máme celej život :-D no ne? Dneska máme kozí stádečko čítající 9 rohatejch holek, 2 psy, 2 kočky, králíčky a slepičky, 2 děti, jsme na to 3 dospělí, jsme votužilí, máme 2 pastviny na měnění, velkou ovocnou zahradu, dvůr s plotem vobsázenej popínavkama, že není skrz vůbec vidět, těďka to všechno kvete zrovna, starou stodolu, chlívky, baráček jak chaloupku z ňáký pohádky, furt je co dělat, ale když du do zahrady a jabloně, třešně, ryngle, meruňky a višně všecko je to vobalený kvítkama a bzučí tam čmeláci a včely, takhle mi teda v bytě ve městě nikdy krásně nebylo a naše děcka vlastně nikdy nepoznaly nic jinýho, neměnila bych ani za nic. Máme kus potoka s mlejnkem a tůňkou s bílým písečkem a dokonce s rakama a vánoční živej stromek před voknem kuchyně. Nojo tak fakt držim palce a zdravím. Mat je s culíkem teda srandovní, my máme doma dva dospělý farmáře takže to víš David se v nich vidí takže koženej klobouk z hlavy nesundá celej den a když jedem s dodávkou na trhy tak vážně vyleze z auta rozkročí se jak kovboj, palce strčí za pásek a čučí jak čert :-)my s majdou zase si pletem copy a máme živůtky se šněrovačkou a dlouhý sukně no prostě selky a hnedka něco prodáme. Máme kozí mlíko a sejry a malá vyvolává až mi brní hlava :-D

4 Radka Radka | 9. května 2014 v 21:02 | Reagovat

to se tak hezky čte.... tolik vzájemné lásky v několika řádcích. Holka milá, vy jste šťastná rodina. Držím palce, ať si vás už brzo nový domov najde a ať vám to pořád tak hezky klape. :-)

5 tepi tepi | 13. května 2014 v 13:46 | Reagovat

Milá sestřičko, už ted vím, že něco krásného najdete, že se do toho zamilujete na první pohled a i kdyby to i pár let trvalo stejně na tom všichni zamakáte i s dědou a bude to hnízdečko přenádherný.V jednom máš ale pravdu mít dům s velkou zahradou jakou mám já je dřina a pořád se všechno dělá dokola jako sázení, okopávání, uklízení,sekání atd... ale je to taky i radost člověk si u toho zahradničení odpočine je venku děti kolem běhají a pomáhají nebo si hrají. Takže když jsme tenkrát zvažovali jakou tu chatičku tak moje podmínka byla aby to bylo z kusem lesa bez pozemku vlastního abych se tam o nic venku nemusela moc starat a spíše si mohla odpočívat a relaxovat. No a teď?? kdykoliv tam přijedeme svata maká, já makám děti si sami kolem naší chaty jezdí na kole chodí si na procházky sousedi na nás mávají. Zrovna te´d minulý týden jsem tam tak důkladně umyla okna, že ani doma tak čisté nemám no je to švanda nakonec pořád se tam něco kutí a asi nikdy nepřestane. No prostě to k tomu patří a já už si na samou prácu zvykla moc teda neodpočívám, že bych si jako lehla do lehátka?? chacháá no a když mám chvíli tak raději vyrazím místo lenošení z dětmi k rybníku nebo ke koním do lesa, je to ráj a tak jsem moc ráda, že jste tu vaši chatičku kvůli bytu neprodali, protože vy to tam máte taky úžasný a děti jsou šťastní a spokojení.Přeju vám děcka aby jste našli nový domov už jakýkoliv ale hlavně , aby se vám tam všem krásně dýchalo a byli tam moc a moc šťastní, protože to ostatní si tam vy svojí láskou už vyrobíte.. :-)

6 SV SV | 3. června 2014 v 9:59 | Reagovat

držím vlkolabky! najlepšie by bolo zväčšiť chatičku a kúpiť malinkatý vrtuľníček na prepravu do školy a do práce a je to! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama