... epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá... J.Werich

Ach, ta němá tvář..

27. října 2014 v 14:34 | Waity |  Nejvyšlapanější cesty nevedou nikam
Když si člověk pořídí děti, jako by zapomněl na krásu soužití s němou tváří. Na pár dní jsme měli na starost dědečkova pejska Robinka. Spočítali jsme, že je mu už něco kolem lidských devadesáti let. Každý den musel dostat svoje léky, nesměl být ve vlhku, čistili jsme mu ouška a kapali očička několikrát denně. A koupali ho ve speciálním šamponu.

Po velmi dlouhé době jsem si znovu vyzkoušela, jaké to je mít doma němého tvora. Neodmlouvá, nekřičí, přijde na zavolání. Super! Smějící se
S každým mým nápadem anebo vycházkou nadšeně souhlasí.
Má mě rád, je stále se mnou a můžu si s ním po večerech povídat, hladit ho, když celá rodina už spí. A za to všechno po mně chce jenom velikou lásku a péči..
Tak trochu se musely uskromnit i děti, poznaly, že se celý svět netočí jen kolem nich a oni se musí postarat o živé zvířátko a jít s ním každou chvilku ven, na oplátku měly věrného přítele, který byl pokaždé ochotný nechat se pohladit. Překvapilo mne, jak moje děti dokážou být něžné a chápavé k potřebám jiného..
Myslím, že se mu u nás moc líbilo. Je nám po něm smutno, ale víme, že s pánečkem je mu nejlíp. Budeme teď mít alespoň důvod častěji dědečka navštívit a s pejskem mu pomoct. Na vlastního pejska se určitě nechystáme, ale byla to moc milá zkušenost. Zvlášť, jako bychom doma najednou měli kousek naší zemřelé babulenky, která ho moc milovala a vždy se bála, co s jejím pejskem bude..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tepi tepi | 27. října 2014 v 18:36 | Reagovat

Ta poslední fotka je nádherná a dojemná.Já po hlídání Robinka také zvažovala jaké zvířátko pořídit našim dětem,když se tak báječně osvědčili jak vše zvládali a krásně se starali ale musím s pravdou ven, že venčit se mi pejska tolikrát za den opravdu nechce a v noci už vůbec ne Robinka jsem totiž venčila dvakrát za noc.Tři dny našeho hlídání byli moc fajn i dětem se hlídání moc líbilo, ale když jsem se jich pak ptala jestli by tedy chtěli toho pejska a takto se o něj pořád pečlivě starat a venčit ho odpověď byla raději nee!!Bylo to hezké, ale teď si chceme na chvíli odpočívat.
Takže jsem i nakonec ráda byla to opravdu zkušenost pro nás všechny. Ale zvířátko plánuji už mám něco vymyšlené a děti mi to schválili tak doufám, že to klapne. Ještě musíme ale přemluvit našeho tatínka...

2 brabi brabi | Web | 27. října 2014 v 20:18 | Reagovat

:-) :-) Je to tak, radost-starost.

3 Sara Sara | 28. října 2014 v 1:30 | Reagovat

No páni, babi vidíš to, on dostal ty nejhebčí dečky a spinkal v dětské postýlce? Já dlouho nevěděla co to má dědeček u hlavy postele na peřináči za ušmudlanou dečku. Dostal tam teď novou, protože jsem pochopila že jakmile zalehne, dá si dečku vedle sebe a pes hups za pánečkem :-D  :-?  O_O

4 Radka Radka | 28. října 2014 v 17:30 | Reagovat

tolik lásky...děti a zvířátka-vždycky se ráda dívám, když je mezi nimi harmonie. Bolí mě děti, které nejsou k lásce zvířecí vedeny a jsou kruté potom i k lidem a sobě samým. Vaše děti nemůžou být jiné, než milující, vždyť jsou vaše :-D !  Robinek má velkou smečku a to je dobře. Určitě je mu taky smutno a díky vám všem se i na stará kolínka raduje a užívá si zasloužené pohodlí.

5 waity waity | E-mail | Web | 28. října 2014 v 21:28 | Reagovat

Kouzelné komentáře! Děkuji :-)

6 SV SV | 30. října 2014 v 14:14 | Reagovat

waufff! tak tento hodvábny tvoreček je už pejsčičí dědeček? 8 - ) vôbec na to nevyzerá! to bude tou svornou láskou!

7 SV SV | 30. října 2014 v 14:17 | Reagovat

"Má mě rád, můžu si s ním po večerech povídat, hladit ho, a každým mým nápadem nadšeně souhlasí."
aha, to je opis ideálneho chlapa ;-)

8 waity waity | E-mail | Web | 30. října 2014 v 14:29 | Reagovat

[7]: ahoj SV, no já spíš myslela - ideální dítě ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama